VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

ČESKO – SLOVENSKÝ PASIVNÍ BILINGVISMUS
zda absolvovali nějaký další, volitelný slovanský jazyk, v jakém rozsahu, zda to
byla disciplína povinně nebo nepovinně volitelná.
Oddíl C zjišťoval, jaký názor mají respondenti na zařazení slovenských /
českých textů (psaných i mluvených) a základní poučení o slovenštině / češtině
na různých typech škol. Dále byli respondenti dotazováni, jestli zaznamenali po
rozdělení federace úbytek slovenských / českých pořadů a psaných textů a zda
by uvítali větší rozsah vysílání ve slovenštině / češtině. Také měli odpovědět na
otázku, zda jim postupné oddělování obou jazyků vadí nebo nevadí.
Oddíl D byl zaměřen na zjištování úrovně pasivního bilingvismu českých
respondentů ve vztahu ke slovenštině a na Slovensku k češtině. Ůkolem českých
respondentů bylo 1) označit výrazy, které do slovenského textu nepatří (např.
„doufám“, předložka „pro“, ap.), 2) vybrat z nabízených tvarů ty, které jsou
v daném jazyce správné (např. z tvarů „srdečná choroba“, „srdeční choroba“,
„srdcová choroba“) a 3) přeložit ze slovenštiny do češtiny 23 výrazů z běžné
slovní zásoby zapojených do kontextu. Stejné úkoly řešili slovenští respondenti
ve vztahu k češtině. Nyní se vrátíme k dotazníkům podrobněji. Získali jsme řadu
údajů; budeme se však zabývat pouze těmi, které se jeví jako statisticky významné
a jsou pro naše téma relevantní. Mnohé z nich již dnes naznačují určité
tendence (viz porovnání dotazníků CZ 1997 a CZ 1998, CZ 1998 a SR 1998)
a ještě větší informační hodnoty nabudou v delším časovém odstupu v konfrontaci
s údaji nově získanými. Hodnoty šetření uvádíme v procentech validních (platných)
odpovědí. Pro lepší přehlednost uvádíme na konci příspěvku několik základních
statistických údajů. ( Z technických důvodů nelze do našeho příspěvku
zařadit všechny grafy a tabulky s výsledky statistické analýzy. Tyto, jakož i databáze
odpovědí respondentů jsou k dispozici u autorky.)
Většina respondentů českých i slovenských hovoří doma spisovným jazykem,
případně „smíšenou formou“, jen mizivé procento užívá při komunikaci
nářečí. Z analýzy odpovědí na otázku, do jaké míry rozumějí česky / slovensky,
vyplývá, že subjektivně nečiní porozumění potíže větší části dotazovaných. Zatímco
v loňském roce uvedlo přes 35 % Čechů, že slovensky rozumí „bez problémů“,
letos jich bylo o 12 % méně; „většinou“ rozumí v současné době téměř
70 % českých respondentů. Slovenská mladá generace hodnotí svou schopnost
porozumět českým textům (psaným i mluveným) takto: „ bez problémů“ rozumí
téměř 55% respondentů, „většinou“ rozumí přes 40 % respondentů.
Ve prospěch zařazení slovenských / českých textů v originále s přiměřeným
poučením o daném jazyce do výuky na základní škole se vyslovilo v Čechách
v r. 1997 přes 59 % respondentů, v roce 1998 jich bylo méně – necelých 53 %.
283