VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

JIHOZÁPADNÍ MĚSTO, PRAHA 13, LUŽINY: NĚKOLIK ZAMYŠLENÍ …
neměli bychom ponechat stranou dopad změny jména, zřejmě která je soudě –
podle horlivosti, s níž úřady nový název prosazovali – součástí zvláštní
alespoň
politické logiky.
Nejdříve musí vzniknout nový pocit příslušnosti k čtvrti. Až dosud užívaný
název Jihozápadní Město se stal neskladným, toto příliš technické, příliš konotační
slovo nebylo pro dostatečně identifikaci nosné 45 . Jméno Praha 13 poskytuje
svou novostí i nádechem lehké nemístnosti 46 starostovi nové možnosti v jeho
snaze vytvořit současně identitu: s novým jménem vzniká znak, vlajka, slogan
(„Praha 13: brána do Evropy“), tradice (doslova znovuvytvořené je např. pálení
čarodějnic), dokonce hymna…
Znak 47 a Prapor 48 Jihozápadního Města
Všechna tato opatření směřují k tomu, zbavit čtvrť charakteru sídliště, tedy
vymazat její generický aspekt a historii městského prostoru od základu vytvořeného
komunistickým režimem. Jde o to dát tomuto místu vlastní existenci, udělat
z něj „normální čtvrť“. Vůle odstranit veškeré vazby s minulostí současně umožňuje
zaměřit se na budoucnost. Tento pokus o “normalizaci“ zapadá rovněž do
logiky nového vymezení vztahů čtvrti s pražskou aglomerací.
45
Tak alespoň se snaží argumentovat městská rada, když tvrdí, že jedním z důvodů, které hrály
ve prospěch změny jména kromě – tradice, požadující, aby jméno každého obvodů z bylo tvořeno
stejným způsobem (kdyby však trvali na specifičnosti jednotlivých čtvrtí sídliště, tato “administrativní
tradice„ mohla koneckonců být porušena) – byla potřeba lepší identifikace čtvrti; starosta mi
tvrdil, že “od chvíle, kdy mnoho lidí zaměňovalo Jihozápadní Město s Jižním Městem, bylo třeba
jména změnit„. Jakoby rozlišení Praha 11 – Praha 13 bylo uspokojivější….
Ale je také třeba upozornit na to, že pojem „Jihozápadní Město“ se nikdy neujalo. Lidé ho
málokdy použivali, na rozdil od pojmu „Jižní Město“ které se stalo běžným názvem pro čtvrti
prostě
vzniklé v 80. letech. Jeden z proč důvodů, toto pojmenovaní nezdomácnělo, mužeme najít
urbanistickě v struktuře obou čtvrtí . Jižní Město je kompaktním celkem : urbanistický plán nenechává
prostor k prosazení „toponym“ která by byla presnější. Jihozápadní Město, naopak, se skládá
ze čtvrtí, která mají svoje jména. Pojem Jihozápadního Města je v tomto kontextu zbytečný pro běžného
„obyvatele čtvrti“ který bude raději užívat přesnější toponyma.
46
Všichni totiž znali Prahu skládající se z 10 obvodů.
47
„Zelený štít v polovině dolní nese střibrnou kvádrovou zeď, v horní zlatou svatojakubskou
mušli“, oficialní popis znaku - viz STOP - občanů zpravodaj Prahy Jihozápadního Města 5 ( květen)
1994. str. 3
48
List praporu je rozdělen dvě na pole žlutým šikmým pruhem, jehož šíře se čtvrtině
rovná
kratké strany praporu (šiřky). Horní pole praporu je zelené, spodní bilé. Poměr šiřky k délce je 2:3.
157