VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

ČESKO – SLOVENSKÝ PASIVNÍ BILINGVISMUS
Převážná většina respondentů pochopitelně očekává vzájemné oddalování
češtiny a slovenštiny. Nejvíce tato skutečnost vadí vysokoškolákům. V české populaci
postupně přibývá těch, kterým oddalování obou jazyků nevadí: v r. 1997
to bylo 32,9 % českých respondentů, v r. 1998 již téměř 37 %, což je přibližně
dvakrát více než ve vzorku slovenských respondentů: oddalování slovenštiny od
češtiny nevadí pouze 17,5 % respondentů.
Přejdeme k části D, která byla určitou sondou do úrovně pasivního bilingvismu
českých a slovenských respondentů. Jsme si vědomi toho, že nelze srovnávat
výkon vysokoškoláků s výkonem mladších respondentů. V tomto příspěvku
se rovněž vzdáváme podrobnějších hodnotících soudů, pokud jde o počet
a charakter (chybných) překladů a také o jejich motivaci. Spokojíme se prozatím
s konstatováním určitého stavu úspěšnosti řešení.
Bylo prokázáno, že počty správných odpovědí v jednotlivých souborech
respondentů odpovídají ze statistického hlediska Gaussovu rozložení (viz obr. č. 1
a č. 2). Srovnáme-li české dotazníky z r. 1997 a z r. 1998, zjistíme, že z 32 možných
bodů dosáhli čeští respondenti v r. 1997 střední hodnoty 17, 5460, což je
v přepočtu na procenta úspěšnosti 54, 83 %. V roce následujícím tato hodnota
klesla na 16, 0370 (v přepočtu na 50, 12 %). V české populaci tedy mírně ubylo
pasivní znalosti slovenského jazyka, jak se ostatně dalo očekávat.
Ze srovnání slovenského a českého dotazníku z letošního roku vyplývá, že
slovenská populace vykazuje vyšší úroveň pasivního bilingvismu ve vztahu k češtině
– 21, 4931 (v přepočtu je to rozdíl 17 % ve srovnání s českými respondenty).
Českým respondentům působily největší problémy výrazy a spojení „lekvár“,
„hydinársky priemysel“, „žeriavy“, „vreckovka“, slovenským respondentům
výrazy „povidla“, „jeřáby“, „spravit stůl“. Zvláště ve skupině žáků základní
školy jsme zaznamenali bohatou škálu nesprávných ekvivalentů; řadu z nich
však najdeme rovněž u středoškoláků a vysokoškoláků. Ze statistické analýzy
můžeme vyčíst pořadí „úspěšnosti“ jednotlivých výrazů. Nejméně problematickým
úkolem byl pro české respondenty překlad slovenské věty „Ako sa volá tvoj
pes?“ – z 1108 českých respondentů přeložilo správně celkem 1097 respondentů.
Zato výraz „lekvár“ přeložili správně pouze 103 čeští respondenti, z toho 10 žáků
ZŠ, 36 studentů SŠ a 57 vysokoškoláků. Pro slovenské respondenty byl nejjednodušší
překlad českého spojení „příliš brzy“ (288 správných odpovědí) a nejproblematičtější
výraz „povidla“. Pro ilustraci uvádíme několik příkladů:
– z dotazníku pro české respondenty: „lekvár“ – lektvar, lék, lékař, medicína,
čaj, akvárium, polévka ap., „hydinársky priemysel“: hodinářský p. (nejčastěji),
hovězí, hutní, vodní, hydrologický, gumárenský, strojírenský ap., „žeriavy“ –
285