VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

JAN KOŘENSKÝ
devším v oblasti ekonomické, finanční, politologické atd., jen méně výrazně se tu
projevují dynamické tendence textových vzorců a schémat. Jemnější analýza ukazuje
pochopitelně jisté posuny ve struktuře jednotlivých typů periodik, jisté posuny
programových, zejména zpravodajských struktur televize (zvláště u tzv. privátních
televizí), je to ovšem i důsledek přebírání vysílacích technologií. Velmi výrazný je
posun u komerčních, ale i masově orientovaných nekomerčních rozhlasových stanic.
Proti tomu stojí ovšem velmi klasické schéma nemasové stanice Vltava, i když
obsahová proměna diskurzu je při zachování původní vnější formy zřejmá – např.
jistý posun ke katolicky orientované religiozitě. U komerčních rozhlasových stanic,
které jsou postaveny na propagaci zboží, služeb, zdánlivě předstírajíce, že prodávají
hlavně komerční hudbu, je viditelná tendence k interdialektovým, tedy nejen
obecně českým kódovým prostředkům. Nelze ovšem přehlédnout, že právě tyto
komerční rozhlasové stanice, jsou dislokačně do jisté míry decetralizovány. Výrazný
je i příspěvek k dynamice syntaktických struktur a k dynamice artikulační báze,
včetně proměn celkové fonologie mluvené češtiny, výrazná je tu i příznačná dialogizace
diskurzu, mající ovšem svou motivaci v potřebě dokumentovat vysoký koeficient
sledovanosti, jenž je zárukou zájmu inzerentů. Odtud pak nejen dialogičnost
„vnitrostudiová“, ale i snaha o vtažení posluchače do „reálného“ dialogu
s moderátorem.
Hlavním nositelem kódových proměn (s obrovským objemem mediálního
času, zvláště sečteme-li všechny druhy psané i mluvené komunikace) je propagace
zboží a služeb. I ta je celkově postižena typovým, vzorcovým, lexikálním, syntaktickým
(ojediněle i morfologickým – srov. s Planta je to snadné) vlivem hierarchicky
nadřazených iradiačních center. Nepochybně nejvýraznější pozornost si zaslouží
„zásahy“ do mikrosyntaxe a morfologie, neboť dobře víme, že dimenze lexikální
a makrosyntaktická (tedy včetně typů a vzorců textových) je mnohdy postihována
jen efemerně. Pokud jde o mluvenou reklamu na zboží a služby, je dosti
významná již zmíněná dynamika fonologie české promluvy a nečetné, ale zajímavé
dynamické jevy morfologicko-syntaktické. V této souvislosti lze uvést tendence
k destrukci pravidel o užívání přivlastňovacích zájmen svůj a jeho, což má vedle
jinojazyčných vlivů, i „imanentní“ příčiny v řečové kompetenci rodilých mluvčích,
zdá se jako by docházelo k oslabování vědomí těchto pravidel podobně jako se to
projevuje dlouhodobě u přechodníků 7 . V těchto souvislostech dochází i k nárůstu
7 Funkčně komunikační ústup přechodníků je pozadím, na kterém lze podobné jevy studovat.
Lze soudit, že „ústup“ přechodníků byl „způsoben“ jejich kodifikací, která předpokládala diferenciaci
rodových tvarů a sémantickou diferenci předčasnosti a současnosti. Pro to již však nebyly
64