VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

S O C I O L I N G U I S T I C A S L O V A C A 5
NAD MLUVOU MĚSTA BRNA.
ZDROJE – STAV – VÝVOJ
Marie Krčmová
Mluvu města je, jak je obecně známo, možno sledovat z různých aspektů.
V této stati se soustředíme na výsek problematiky, na běžný jazyk města, tj. na
tu formu jazyka, která slouží neformální komunikaci obyvatel v situacích, kdy je
předávané sdělení (včetně jeho pragmatických složek) významnější než zřetel ke
kódu samému. Východiskem našeho pohledu je materiál mluvy města Brna, druhého
největšího města ČR, jehož jazyk je předmětem výzkumu již více než třicet
let. Zajímá nás v této souvislosti běžná mluva „městského jádra“, nikoli obcí
venkovského charakteru, které sice měly s městem ekonomické vazby, ale součástí
města, „Velkého Brna“ se staly až r. 1919 (celkem 23 obcí), některé i později
(Líšeň 1944, Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora a Nové Moravany
1960). K staršímu zemskému hlavnímu městu Brnu měla z připojených obcí
svou strukturou nejblíže města Královo Pole a Husovice a obce se silnou vrstvou
dělnictva v okolí továren (zejména Židenice). Pro pohled na městskou mluvu bereme
proto v úvahu i tyto části města. Ostatní české předměstské obce, původně
vesnice, si totiž dlouho uchovávaly ve funkci nástroje běžné denní komunikace
dialekt (dnes již jen dožívá u nejstarší generace); jeho rychlý ústup byl posílen
urbanizací 60. let.
Část obcí připojených r. 1919 patřila do brněnského německého ostrova,
obyvatelstvo v nich bylo národnostně smíšené a proto tu v důsledku odsunu došlo
po r. 1945 k většímu pohybu obyvatelstva. Sledovat můžeme proto jen mluvu
Čechů. Zájem o život brněnských Němců vyústil v meziválečné době do dvou
vlastivědných publikací, „heimatbuchů“, které byly nověji přetištěny a doplněny
(1973). Některé vlivy češtiny na mluvu brněnských němců ukazuje Englisch,
1992. Skutečný rozbor však provést nemůžeme, odsunutí brněnští Němci už netvoří
– pokud je známo – kompaktní societu. V samém Brně je dnes jen 0,1 %
obyvatel německé národnosti (sčítání lidu 1991).
Mluva města Brna se formovala nejméně 750 let, neboť město bylo založeno
1243, nikoli ovšem „na zelené louce“. Jejími přirozenými zdroji byla čeština
okolí města, a od počátku také němčina, protože město bylo bilingvní.
Z možných variet češtiny to ovšem musela být čeština dialektová, postupně
67