VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

ŘEČOVÁ TVÁŘ (HLAVNÍHO) MĚSTA
strukturní frekvence přivlastňovacích zájmen, srov. taková spojení jako můj nový
Jar, můj Secreat, tvůj Secreat. Motivací tu je vedle potřeby vyjádřit intimní, emotivní
vztah mezi konzumentem a „doporučovaným“ výrobkem i vliv jazyků, které
v určitých syntaktických pozicích závazně využívají přivlastňovací zájmena ve
funkci operátoru určenosti.
„Reklama“ na ekonomickou a politickou ideologii je již po kódové stránce
dynamizována méně, přes mluvenou komunikaci se prosazují z hlediska strukturní
frekvence konstrukce typu je/není to o tom..., vláda byla včera o tom, že... apod.
Pokud se přes clonu medií dostane občan k autentickým veřejným projevům politiků,
je u mnohých zřejmá tendence až k ortoepické hyperkorektnosti, tendence k obecně
české mluvnosti spíše slábne.
Centrum je ovšem podstatně zasaženo proměnou přítomnosti cizích jazyků.
Jde o tyto diskurzní oblasti s různou mírou iradiační intenzity:
1. Především názvy firem a podniků, s rovnoměrným rozložením po celém
národním území,
2. propagace kulturních pořadů, zejména pokud jde o letáky a různé poutače
– tedy nikoli v případě klasických plakátů – prosazuje se němčina, angličtina. Zdá
se však, že čistě cizojazyčné propagační materiály v poslední době spíše ustupují.
Srov. Daneš a kol. 1997.
3. Přítomnost cizinců v národním společenství – viz výše a viz Daneš a kol.
1997. Celkově ovšem nelze v tomto směru mluvit o nějakém odklonu pražského
centra od češtiny, tedy o procesu, který již v minulosti v 17. a 18. stol. nastal.
Diskurzy pražského centra nesou stopy toho, že Praha především působí ve
funkci „negativního národního filtru“, jenž v rámci totalizace a integrace světa nazývané
dnes globalizací iradiuje do příslušného prostoru velmi univerzální diskurzy
propagace interesů příslušných nadřazených center. V rámci jednotného systému
jsou propagovány věci nazývané ideje s další tradiční diferenciací (na politiku,
ekonomiku, finančnictví, vědu, filozofii a různé mody kultury) a věci nazývané výrobky
a služby. To vše je třeba vnímat jako celek, neboť to představuje stylotvornou
(v široce kulturním, civilizačním smyslu) jednotu. „Filtrační princip“, který
obvykle spočívá v tom, že dějinný sediment diskurzů působí interaktivně, dialek-
v dané době zřejmě odpovídající rysy v komunikační kompetenci rodilých mluvčích. Šlo tedy o konflikt
kodifikace a reálné kompetence, mající za následek aktuálně funkční „likvidaci“ řečového
prostředku. V případě porušování syntaktických pravidel pro užívání přivlastňovacích zájmen svůj
a jeho jde pravděpodobně o to, že v kompetenci již „oslabený“ kodifikát je ještě navíc „znejistěn“
vlivem odlišných kvalitativních a kvantitativních vlastností ekvivalentních prostředků v jiných jazycích.
(srov. i Kořenský, 1998, s. 267)
65