VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

S O C I O L I N G U I S T I C A S L O V A C A 5
ŘEČOVÁ TVÁŘ (HLAVNÍHO) MĚSTA
Jan Kořenský
Město je vlastně pojem obtížně identifikovatelný – ekonomicky, sociologicky,
etnologicky, antropologicky a pochopitelně i lingvisticky. Město je identifikovatelné
jednoznačně pouze právně, město je obec, která má statut města. Stejně tak
neuchopitelný je pojem velkého města. Město je ovšem identifikovatelné jako
centrum, opět právně jako správní centrum (okres, kraj, region, stát). 1
Město jako centrum pochopitelně zakládá svůj statut na ekonomických, etnických,
politických předpokladech a zároveň implikuje další faktory – sociální,
antropologické, politické kulturní atd. Město jako centrum má jisté předpoklady,
aby bylo centrem a nabývá jistých vlastností, protože je centrem. Město jako centrum
iradiuje, působí, ovlivňuje (ekonomicky, politicky, mocensky, kulturně), ale
i přitahuje, absorbuje (sociálně, etnologicky, antropologicky). Dialektická jednota
iradiace a absorbce je univerzálií města jako centra. Oba tyto dynamické interakční
faktory mají dimenze časové, historickou a aktuálně funkční. Historická dimenze je
svými stopami trvale přítomna v dimenzi aktuálně funkční. Míra, zřetelnost, zřejmost,
identifikovatelnost, posilování nebo naopak oslabování atd. těchto stop je
jednou z nejvýznamnějších složek dynamických faktorů města jako centra.
Dále budu uvažovat o vlastnostech centra jako hlavního města státu s ilustračním
zřetelem k Praze v této funkci. Výhodou volby hlavního města je nejen
význam tohoto typu centra, roli tu hraje i dostatečná zřejmost příslušných faktorů
a jejich snadná prezentovatelnost.
Jasné ovšem musí být i to, co se bude rozumět pod pojmem řeči. Nepůjde mi
v těchto souvislostech jen o řeč chápanou ve smyslu tradiční teorie národních jazyků
a ve smyslu tradiční dialektologie včetně výzkumů městské mluvy. Půjde o dynamické
interaktivní faktory iradiace, působení, vlivu a centrace, absorbce v úplnosti
všech účastných diskurzů. 2 Řečeno informačně, půjde o procesy komunikace
1 Pokud jde o složitost teoretického vymezení intuitivně tak „zřejmého“ fenoménu města, plně
odkazuji k sociologické literatuře. Z ní je jasné, že základní parametry ( patří mezi ně počet obyvatel,
velikost sídla, hustota osídlení, profesní charakteristika lidí, sociální struktura, charakter výrobních činností
aj.) samy o sobě a ve vzájemných vztazích mnohdy vykazují značnou míru vágnosti.
2 Pojem diskurz, jenž je chápán a interpretován velmi různě a jehož teoretické interpretace se
s vzrůstající mírou jeho užívání komplikují, chápu především v kontextu francouzské filozofické
literatury (Foucault, Deluze, Lyotard, Derrida aj.).
60