VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

JIHOZÁPADNÍ MĚSTO, PRAHA 13, LUŽINY: NĚKOLIK ZAMYŠLENÍ …
rakteristická sociální směsicí 34 svých obyvatel, zvláštní demografickou strukturou
35 … a anonymitou (silná koncentrace obyvatelstva musela nutně mít negativní
dopad na mezilidské vztahy).
Krom tohoto vcelku všeobecného „obrazu“, který se při připomínce sídliště
vynoří i dnes 36 , narazíme při rozhovoru s jeho obyvateli, líčícími své životní prostředí,
i na další dimenze sídliště.
Sídliště není ani město, ani venkov, je to nevyhraněný prostor kombinující
výhody (a nevýhody) obou situací.
Byl jsem silně překvapen, když jsem při prvních rozhovorech vedených
v rámci svého výzkumu slyšel své protějšky vychvalovat „ekologické“ přednosti
místa, kde žijí 37 : zdravý vzduch 38 , zeleň, blízkost přírody, ve svém projevu nápadně
zdůrazňovali aspekt venkova. Pro Francouze, pro něhož podobný urbanizační
celek obvykle přímo ztělesňuje pocit stísněnosti vyvolané městem, je z čeho
být vyveden z míry.
Tento pozitivní obraz čtvrti vzniká hlavně v porovnání s centrem města,
terčem všeho zla (znečištění, hlučný dav, nesnesitelná doprava). Je ovšem pravda,
že se opírá i o některé pozitivní prvky: prostory mezi budovami jsou velmi
34
nejsou sociálně vyhraněná. V JZM vedle sebe žijí všechny sociální kategorie: od ci-
Sídliště
až po ministry (ve čtvrti bydlí dva ministři současné české vlády), přes dělníky, intelektuály,
kánů
vojáky nebo dnešní malé podnikatele…
35
…Oproti tomu tím, že při bytů přidělování jsou upředňostňovány „rodiny“, setkáváme se na
sídlišti se zvláštní demografickou strukturou, kterou někteří autoři nazývají jednogenerační nebo
dvougenerační: době v osidlování sídliště nového jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou populace
mladé rodiny s dětmi v předškolním věku. Navíc vzhledem k tomu, že bytová nouze brání větším
změnám bydliště, uvnitř vznikají celků těchto skutečné „demografické vlny“: sídliště každé má svůj
věk, věk svých obyvatel, který odpovídá (připočteme-li 25 nebo 30 let) věku těchto budov.
36
A to dokonce čím dál neboť více, se začínáme setkávat s odsuzujícím pohledem na sídliště.
Tento proces je možný jenom proto, že se začinají objevovat i jiné alternativy, nahrazující výstavbu
těchto velkých celků. Slovo sídliště, stále častěji ztotožňované s výstavbou za socialismu, se v seznamu
slov s lehce negativním nádechem pomalu řadí vedle „paneláku“.
37
je třeba upřesnit, že tímto způsobem vnímají sídliště především jeho obyvatelé.
Nicméně
Tento obraz vychází z individuálních zkušeností a vzhledem k nim představuje tento typ bydlení určité
zlepšení oproti jejich dřívějším bytovým podmínkám. Ti, kteří ve čtvrti nebydlí, ho obvykle líčí
velmi negativně.
38
JZM, jak naznačuje již jeho jméno, západně leží od pražské aglomerace, v oblasti odkud
vanou hlavní větry. Je proto chráněno před znečištěním, které ve vnitřní Praze dosáhlo velmi znepokojujících
hodnot. Díky tomu, i vzhledem ke skutečnosti, že JZM je posledním z sídlišť velkých postavených
kolem Prahy (tedy i nejnovější), si vysloužilo pověst „nejlepšího pražského sídliště“.
V tomto kontextu jsou nejlépe hodnoceny Nové Butovice.
153