VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

JIHOZÁPADNÍ MĚSTO, PRAHA 13, LUŽINY: NĚKOLIK ZAMYŠLENÍ …
Každý z těchto průseků obklopují čtyři urbanistické jednotky, s větší či
menší dokonalostí přejímající charakteritický motiv čtvrti: urbanisté tento útvar
nazvali „superblokem“.
„Blok“ je běžné české slovo, které se později objevilo v technickém slovníku.
V architektuře v obou případech označuje masivní a uzavřený celek.
V “klasickém“ městě, v Praze budované na konci 19. století, slouží k označení
domovních bloků charakteristických pro čtvrti jako Žižkov nebo Vinohrady. Návrat
k tomuto slovu, v urbanistickém slovníku upadnuvším v zapomnění, které se
znovu ujalo díky důrazu, jež klade na linearitu a otevřený prostor, vypovídá
o snaze Obersteina a jeho týmu uplatnit ve svých projektech principy klasického
města. V architektonickém slovníku, který k dobovému technickému rejstříku
rozhodně nepatří (bulvár, superblok), musíme obecněji vidět snahu navázat na
urbanistické tendence 19. století, nepokračovat v nedávném rozvoji architektury
importované ze Sovětského svazu (konstruktivismus). „Blok“, z něhož se stává
„superblok“, nicméně získává nejen na velikosti, ale i na modernosti.
„Superblok“ je celek sedmi až jednáctipodlažních budov rozmístěných do
dvou vzájemně mírně posunutých půlkruhů stojících proti sobě 21 . Poloměr takto
vzniklé kruhové jednotky může dosáhnout až několika set metrů. V uvolněném
prostoru platí zákaz vjezdu pro automobily (ulice a parkingy jsou na vnějším obvodu
jednotky). Je vyhrazen pro obyvatele, pěší a cyklisty, zvláště pak pro děti,
které tu najdou speciálně upravená hřiště, cyklistické stezky a ostrůvky zeleně,
ale i jesle, mateřské a základní školy.
„Město“ naplánované urbanisty překvapuje svou koherencí, přísným prostorovým
uspořádáním a přesným roztříděním prostorů, které ho charakterizují.
„Město“ je rozděleno na „čtvrti“, strukturované do centrálních jednotek, jež mají
obyvatelům poskytnout pocit, že žijí v racionálně uspořádaném prostoru, kterému
nechybí lidský rozměr.
Je však jisté, že ve chvíli, kdy je tato krásná konstrukce obydlena, svou koherentnost
ztrácí, a prostory, které si noví obyvatelé vysvětlili po svém, mění
jména, a tím i svůj ráz a význam.
„Obytné soubory“ se mění na „sídliště“, „superbloky“ na „rondely“, z “panelových
domů“ se stávají „paneláky“.
21
Podle slov tvůrců architektů, čtvrti, se při použití tohoto útvaru inspirovali švédskými zkušenostmi
60. a 70. let.
149