VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

MILADA HIRSCHOVÁ
v hudebních pořadech, d) interaktivní pořady, e) reklama (s výjimkou zpráv prolíná
do všech uvedených skupin).
Těžko je zde hovořit o žánrových útvarech ve smyslu žurnalistického stylu.
Sevřenější, definovatelnou podobu a formu mají pouze zprávy. Informační servis
se blíží předčítání inzerátů nebo jej tvoří živé telefonáty nabízející pracovní
místa, interaktivní pořady kombinují spojovací text mezi hudebními čísly a telefonní
rozhovory s posluchači. Reklamu jen málokdy tvoří útvary čistě mluvené,
zpravidla se mluvené slovo podbarvuje a doplňuje hudbou, případně ilustračními
zvukovými efekty, nebo jde o zpívaný text.
Pokud jde o uplatňování jednotlivých útvarů národních jazyka v těchto
mluvených projevech, ve zprávách a informacích jednoznačně převládá spisovný
jazyk. (Rádio Haná přebírá pětiminutové zpravodajské relace ze servisu BBC,
jde tedy o pořady, které jsou na velmi dobré úrovni jazykové i obsahové.) Volnější
vyjadřování se objevuje v informačním servisu, zejména tehdy, když do něj
vstupují svými telefonáty posluchači, avšak i tam, kde se informuje o možnostech
využití volného času, o koncertech populárních interpretů apod. Zde se již
občas vyskytují výrazy z běžně mluveného jazyka i ze slangu, a to jak na lexikální,
tak na frazeologické rovině (přijďte si protáhnout tělo, potřebuje přiživit
věhlas, dostal kapelu do první ligy, buďte v pohodě, Stouni, Depešáci, fotbálek).
častý je výskyt módního lexika – pokud nejste workaholici, tak už jistě
Poměrně
relaxujete, potřebuje se zviditelnit, buďte v pohodě.
Specifický útvar představuje spojovací slovo mezi hudebními čísly. Má
samozřejmě především informační funkci – sdělit název skladby, resp. písně
a jméno interpreta nebo skupiny, dále se zpravidla uvádí ještě stručná informace
buď o době vzniku písně nebo o její úspěšnosti, případně tzv. zajímavost o interpretovi.
Vzhledem k tomu, že velká část hrané produkce pochází z anglicky
mluvících zemí, je pro moderátory alespoň základní znalost angličtiny nutností.
Vyslovují tu lépe, tu hůře, vyslovených chyb se sice často nedopouštějí, ale
k dokonalosti mají někdy daleko (mjúzik pavr). Výjimečně se objeví i skutečné
bizarnosti (Barbora Strajsandová). Zde se nabízí úvaha, zda i tato téměř dokonalá
výslovnost není (možná neuvědomělou) součástí strategie přibližování se
k posluchačům – v široké veřejnosti je totiž tolerance k nedokonalé výslovnosti
cizích jmen a slov poměrně vysoká, naopak u dokonalé výslovnosti není vyloučeno,
že by mohla být chápána jako jistá forma vychloubání, vyvyšování se nad
posluchače. Téměř normou v těchto mluvených pasážích se stalo uvádění cizích
ženských příjmení bez přípony -ová. Céline Dion je vždy Dion (i když někdy
její křestní jméno zazní jako „célin“), stejně tak Alanis Morriset, Mariah Carey
270