VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

JIHOZÁPADNÍ MĚSTO, PRAHA 13, LUŽINY: NĚKOLIK ZAMYŠLENÍ …
mi budovami a různými službami (kavárny, kina, atd…). Je to rovný průsek
rozdělující centrální čtvrť na dvě části: očekávali bychom, že bude spíše označen
výrazy jako „třída“ 14 nebo dokonce „náměstí“. 15 Toto slovo bylo tudíž
zřejmě užito po důkladném zvážení a úmyslně: vytvořit uprostřed centrálního
prvku vznikajícího urbanistického projektu (jinými slovy v srdci srdce navrhovaného
města) „bulvár“, nepříliš častou a prestižní tepnu, je dalším prostředkem
k jeho zařazení do kategorie „skutečných měst“, dokonce „velkých měst“,
kde bulvár tvoří konečný prvek centrality. Vzhledem k tomu, že české slovo
bulvár, stejně jako jemu blízké slovo francouzské, implikuje ruch a průchod,
znamená to i trvat na živém a společenském aspektu, který má tomuto městu
propůjčit.
Aby se zabránilo urbanistické monotonii a uniformitě a mohly být uplatněny
nejrozličnější formy a motivy, byla realizace každé „čtvrti“ svěřena jinému
týmu architektů, kteří pracovali nezávisle na sobě, pouze na základě globálního
územního plánu stanoveného na samém počátku projektu.
Každá z těchto jednotek, každý z těchto „obytných souborů“ má své jméno.
Uchovávají si toponyma, jež byla vybrána z místních jmen v této oblasti. První,
nejzápadněji situovaný celek zahrnující vesnici Stodůlky si ponechává její jméno,
druhý, Lužiny, dostává jméno po vesnici ležící přímo naproti, ostatní, Nové
Butovice (centrální čtvrť, která však leží nejvýchodněji – nejblíže Praze) a Velká
Ohrada se jmenují po vesnici a osadě, poblíž nichž byly zbudovány 16 . Pátá
čtvrť, jež měla vzniknout ještě východněji, na skalnatém výběžku nad Vltavou,
14
Slovem, které by více evokovalo provoz.
15
Václavské náměstí ostatně se třídě velké podobá. Užití slova náměstí jako by zdůrazňovalo
význam místa jako určitého shromaždiště.
16
Může nás udivit, že případě v Stodůlek bylo rozhodnuto zachovat stejné jméno čtvrť pro
i vesnici, zatímco čtvrť moderní Butovice dostala přívlastek Nové. Jedním z vysvětlení může být
bezpochyby různý způsob překrývání starých a moderních částí.
Ve Stodůlkách si všimneme snahy, kterou autoři konceptu nejen vyslovili, ale převedli ve
skutečnost, totiž integrovat staré vesnické domy do struktury nové čtvrti. Nové a staré se tu prolíná.
Odlišné toponymum by tudíž vyznělo proti snahám urbanistů. Jinak je tomu případě v Butovic, které
si svoje jméno pouze vypůjčily od sousední osady: mezi bývalou vesnickou strukturou a novou čtvrtí
zbudovanou v jejím sousedství nedochází k žádnému vzájemnému působení, proto se možná jeví
jako nezbytné odlišit staré od moderního.
Zde nicméně bychom měli poznamenat, že v životě každodenním obyvatelé vesnice bývalé
a moderní znovu rozlišují. Tím, že mluví o Starých Stodůlkách, sami se nazývají starými Stodůláky
(označení obyvatel Stodůlek), nebo obecněji starousedlíky, znovu upozorňují na odlišnosti, které autoři
čtvrti chtěli setřít. (Viz rovněž dále v textu)
147