VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

KVĚTOSLAVA MUSILOVÁ
kum byl proveden v roce 1997 na vzorku 533 českých respondentů. 6 Ti tvořili tři
věkové skupiny: byli to jednak žáci ročníků posledních základní školy, dále
středoškoláci a vysokoškoláci. Cílem bylo získat prvotní informaci o pasivní
znalosti slovenštiny zároveň a zmapovat postoje respondentů zmíněných k současným
možnostem kontaktu s tímto slovanským jazykem a také postoje k per-
postupného vzájemného oddalování obou jazyků v nové jazykové situaci.
spektivě
Letos byl stejný dotazník zadán znovu (CZ 1998), tentokrát odpovědělo 1108
respondentů českých žáků (378 ZŠ, studentů 356 SŠ a studentů 374 VŠ, převáž-
bohemistů). Byla vytvořena také (inverzní) slovenská varianta dotazníku (SL
ně
1998), abychom mohli porovnávat situaci v obou republikách. Slovenských res-
bylo 290 (85 žáků ZŠ, 94 studentů SŠ a 111 studentů VŠ – slovakistů).
pondentů
Statistické dotazníků vyhodnocení bylo provedeno pro každou věkovou skupinu
a také vždy pro všechny respondenty daného souboru dohromady. zvlášť 7
Dotazník byl anonymní. Obsahoval čtyři oddíly : A, B, C, D. Při jeho sestavování
jsme brali v úvahu, že věkové rozpětí zkoumaného respondentů
vzorku
je dosti široké. Tomu jsme přizpůsobili dotazů formulaci a nabízených odpovědí
a především rozsah překladové části dotazníku (oddíl D).
Respondenti si většinou vybírali z nabízených odpovědí ty, které jim nejvíce
vyhovovaly včetně – odpovědí „nevím“, „nedovedu posoudit“, „nezamýšlel(a)
jsem se nad tím“ (tyto byly hlavně určeny nižší věkové kategorii). U některých
otázek měli respondenti možnost doplnit vlastní odpověď.
Oddíl A obsahoval obvyklé demografické údaje (věk, pohlaví, místo bydliště,
typ a místo školy), dále měli respondenti uvést, jakého jazykového kódu užívají
při komunikaci v rodině, ze subjektivního pohledu měli posoudit, do jaké
míry rozumějí slovenským (na Slovensku českým) ať textům, psaným nebo mluveným.
Zajímalo nás také, zda se během školní docházky nějakou formou setkali
ve výuce se slovenským (na Slovensku s českým) jazykem (např. s ukázkami
z literatury v originále).
Oddíl B vyplňovali pouze vysokoškoláci, protože bezprostředně se týkal
jejich současného studia volitelných slovanských jazyků. Odpovídali na dotazy,
6
Srov. K. MUSILOVÁ: Retrospektivní a perspektivní pohled na Čechů komunikaci a Slováků.
In: Sborník statí z 3. mezinárodní konference o komunikaci. Banská Bystrica, Univerzita Mateja
Bela, 11. – 13. 9. 1997. ( V tisku.) Podkladem pro příspěvek na konferenci byl soubor 365 respondentů;
ten byl po banskobystrické konferenci ještě rozšířen o respondenty, kteří dodali dotazníky až
po termínu.
7
Statistické zpracování dat provedla RNDr. M. Kršková z Centra výpočetní techniky na PřF
UP v Olomouci
282