VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

LAURENT BAZAC–BILLAUD
Praha, stejně jako ostatní velká města v České republice 41 , je administrativně
rozdělena do tří správních rovin:
• „Magistrát“ na úrovni Hlavního Města Prahy – spravuje celou aglomeraci
a je nejvýznamnější institucí.
• Obvody: až do roku 1994 jich bylo 10, od téhož roku 15. Jsou označovány
běžným číslem.
• „Městské části“, čtvrti, které tvoří základní jednotky městské správy.
V Praze jich existuje 53. Svým rozměrem i významem se liší. Jejich jména jsou
většinou toponyma.
Hlavní město Praha je rozděleno na „obvody“, které se dále dělí na „městské
části“. Volí se pouze do dvou z těchto správních institucí, do nejvyšší a do
nejnižší. Orgány na střední úrovni mají specifické kompetence a jsou administrativní
prodlouženou rukou státu. Městské části, které jsou sídlem správní instituce
obvodu a přebírají jeho jméno (Praha 1, 2, 3 atd…) mají nicméně zvláštní statut,
protože starosta není jen politickým zástupcem obyvatel, kteří ho zvolili, ale ze
svého titulu zodpovídá i za správu „obvodu“, a to na celém jeho území.
Změna jména „Jihozápadní Město“ znamená změnu správního statutu:
z pouhé „městské části“ Prahy 5, kterou bylo až dosud, se stává centrální čtvrtí
nového obvodu a rozšiřuje své kompetence 42 .
Městské úřady čtvrti vysvětlují tento krok jako přirozený vývoj.
• Argumenty jsou demografického rázu: význam Jihozápadního Města
vzhledem k Praze 5 je sám o sobě dostatečným důvodem.
• Existují ale i argumenty politické: problematika jednotlivých čtvrtí sídliště
43 je natolik specifická, že by měla být svěřena do péče zvláštních orgánů.
I když jsou tyto argumenty závažné a zdá se, že hlavním motorem této změny
byla vůle změnit statut čtvrti (iniciativa ostatně vzešla z obecních úřadů čtvrti 44 ),
41
V České republice existuje 6 “statutárních„ měst se stejnou organizací (pěti dalšími jsou
Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc).
42
S poněkud nejasným přechodným statutem, protože v některých případech čtvrť je považována
za normální “městskou část„. Např. adresa obyvatel by logicky měla být uváděna takto: “Praha
5 – Praha 13„; Praha 5 je totiž jméno poštovního obvodu, do čtvrť něhož spadá (nový poštovní obvod
nevznikl), a Praha 13 je oficiální jméno, které “městská část„ v roce 1994 dostala.
43
Vytvořením obvodů nových skutečně došlo k sídliště odtržení od zbytku příslušného obvodu
s klasičtější urbanistickou strukturou.
44
Skutečným původcem opatření byl starosta Jihozápadního Města, který byl v průběhu svého
prvního mandátu (1991–1994) jako jediný starostů ze zvolen i do obecní rady Právě
“magistrátu„.
on vyvíjel tlak na magistrát, aby o novém rozdělení města rozhodl.
156