VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

KVĚTOSLAVA MUSILOVÁ
Situace na Slovensku je srovnatelná, české texty a poučení o jazyce by zařadilo
na ZŠ 56,5% dotazovaných.
Z důvodů, že „slovensky / česky rozumí každý“, by do výuky na základní
škole nezařadilo slovenské / české texty menší procento dotázaných: v r. 1997
přibližně 22 % českých respondentů, v roce 1998 o něco více (25,5%); na Slovensku
zastává tento názor 18 % respondentů.
Většina českých i slovenských respondentů navrhuje pracovat se slovenskými
/ českými texty až na střední škole, a to především z důvodů obtížnosti
příslušného jazyka pro žáky základní školy. S úrovní dosaženého vzdělání dotázaných
roste procento těch, kteří si uvědomují, že kontakt se slovenštinou / češtinou
již během školní docházky není zbytečný. Mnozí respondenti bez rozdílu
věku připomínají společnou historii obou našich národů a velmi často poukazují
také na to, že by byla škoda, kdyby docházelo k dalšímu odcizování těchto blízkých
jazyků. Středoškoláci a především vysokoškoláci uvádějí důležitost slovenštiny
/ češtiny pro pochopení vývoje slovanských jazyků, další přínos spatřují
v tom, že mohou výhodně získávat informace ještě prostřednictvím dalšího jazyka
– zvláště pro studijní účely.
Respondenti, kteří by nezařazovali texty v originále a poučení o daném jazyce
na základní nebo střední školu, měli také svá zdůvodnění: podle jejich slov
by jim vadilo především přetěžování žáků a někteří argumentovali také tím, že
žádný z těchto jazyků nepatří mezi světové.
Další dotaz byl určen především středoškolákům a vysokoškolákům; týkal
se studia slovenštiny / češtiny na vysokých školách. V r. 1997 by zařadilo slovenštinu
mezi samostatné studijní obory (vedle němčiny, ruštiny apod.) 13 % českých
respondentů a stejný počet dotazovaných by uvítal formu nepovinně volitelné
disciplíny. Téměř 22 % českých respondentů nepovažuje za nutné studovat
slovenštinu na vysokých školách, a to z důvodu velké blízkosti češtině. V letošním
roce odpovídali čeští respondenti podobně jako vloni. Na Slovensku jsou
názory na vysokoškolské studium češtiny jako cizího jazyka srovnatelné.
Průzkum dále ukázal, že v r. 1997 více než dvě třetiny českých respondentů
pociťovaly úbytek slovenských relací v českých médiích a také úbytek
slovenského tisku; v r. 1998 jich bylo ještě více – 85 % responentů. Na otázku,
zda by uvítali větší rozsah slovenského / českého vysílání, odpovědělo kladně
pouze 22 % českých respondentů, a to v obou dotaznících (CZ 1997, CZ 1998).
Na Slovensku bylo toto procento vyšší – 39 % dotazovaných by uvítalo větší
rozsah českých pořadů. Současný stav vyhovuje přibližně 70 % českých a 57 %
slovenských respondentů.
284