VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

S O C I O L I N G U I S T I C A S L O V A C A 5
MLUVA LOKÁLNÍCH RÁDIÍ
Milada Hirschová
Proč 1. je mluva lokálních rozhlasových stanic součástí jazyka města
Stalo se v posledních letech zvykem, že obchody, restaurace, kadeřnictví,
téměř resp. veškerá místa nabízející služby se neobejdou bez hudební kulisy.
Provozovny usilující o určitý specifický ráz (zejména se to týká restaurací, čajoven
a kadeřnictví) se snaží užívat nahrávky souvisejícího zaměření, tedy např.
rock, techno nebo etnickou hudbu. (Zde by se možná nabízel námět pro sociologicky
orientovaný výzkum faktorů, které určují „profilaci“ takových provozo-
ať ven, už z hlediska jejich majitelů, nebo z hlediska návštěvníků.) Většinou se
však setkáváme pouze s rozhlasovým vysíláním. Vzhledem k tomu, že v podobných
provozovnách je hlavně právě zájem o hudbu, ve funkci zvukové kulisy se
objevují především komerční rozhlasové stanice s regionálním dosahem. Nic-
ani v nich se vysílání bez mluveného slova zcela neobejde a lidé, kteří jeménějich
programy více méně pozorně či sledují, ně na ať reagují, pasivně už (zapamatováním),
aktivně nebo (odezvou v interaktivních pořadech, citacemi v běžné
konverzaci), protože se týkají jejich bezprostředního okolí, objevují se v nich
místní názvy a místní reálie, je zde tedy okamžitá zpětná vazba. Samostatnou
kapitolu v úloze takovýchto radiostanic pak představují interaktivní pořady, které
by jakožto specifický typ dialogu rovněž zasloužily samostatný výzkum. Je
pochopitelné, že do nich telefonují především lidé z města a okolních vesnic, jejich
přímé vstupy jsou součástí vysílání, a ovlivňují jak další posluchače, tak
i vlastní projevy moderátorů. 1 Zpětná vazba je zde tedy hned vícenásobná. Regionální
rádia se stala pevnou součástí každodenního městského neboť
života,
jsou součástí sebeprezentace města a regionu vůči zbytku státního teritoria.
1 konfrontaci projevů těchto dvou skupin osob účastnících se jazykové situace „interaktivní
rozhlasový pořad“ se souběžně projevují dvě základní tendence. Vůči posluchačům je řečový projev
moderátora chápán do jisté míry jako zástupce prestižního (neboť veřejně prezentovaného) útvaru
národního jazyka, hodný následování (volající často opakují obraty odposlouchané z rádia). Je však
nepřípustné, aby tato pozice byla moderátorem otevřeně zastávána – moderátor v žádném případě
nemůže posluchače „opravovat“, naopak se jim v telefonických rozhovorech zpravidla snaží řečově
přiblížit tím, že rovněž užívá nestandardních prvků. Jediným možným typem korekce výrazně nespisovného
nebo neobratného posluchačského projevu je parafráze s použitím standardních jazykových
prostředků, formulovaná zpravidla „to myslíš, jako že ... ?
267