VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

S O C I O L I N G U I S T I C A S L O V A C A 5
REFLEXE JAZYKA OBYVATEL MĚSTA
BLANSKA V NÁZORECH V MÍSTNÍM TIS-
KU
Ivana Kolářová
Místní tisk (deníky, týdeníky, čtrnáctideníky) přináší kromě zpravodajství
a reportáží, rozhovorů s osobnostmi, inzerce různého druhu také příspěvky, které
odrážejí názory obyvatel samotného města, v němž noviny vycházejí, popř. obyvatel
z „přidružených“ oblastí. Patří k nim zejména dopisy, krátká zamyšlení,
krátké či delší zprávy, popř. i písemné odpovědi na anketní otázky. Na základě
tvrzení redakce předpokládáme, že tyto materiály jsou zveřejňovány v autentické
podobě. Z toho by také vyplývalo, že je možné sledovat, jak se v nich odráží
způsob vyjadřování obyvatel příslušného města (v našem případě města Blanska),
ovšem vyjadřování písemného. Ne všechny jsou výsledkem předchozí přípravy.
Stylizace některých z nich prozrazuje, že jde o jazykového ztvárnění okamžitého
nápadu, někdy se v těchto textech odrážejí výraznější emoce, které
prozrazují určitou míru spontánnosti, pokud lze u psaných textů o spontánnosti
hovořit. Některé z dopisů čtenářů mohli vzniknout na základě okamžitého rozhodnutí,
jako produkt tzv. „psané mluvenosti“ (srov. Hoffmannová, 1996, s. 77;
Čechová – Chloupek – Krčmová – Minářová, 1997, s. 135). Když jsem procházela
dopisy čtenářů v blanenském tisku r. 1997 a 1998 (týdeník Týden u nás;
čtrnáctideník Monitor a od listopadu 1997 čtrnáctideník Tvář), ukázalo se, že
určité rysy jsou typické pro všechny dopisy a písemně vyjádřené názory čtenářů.
Některé dopisy nesly i rysy úřední korespondence (pasivum, přechodníky). Je
zřejmé, že se uplatňuje představa jisté „šablony“ i tlak konvence pro vyjadřování
se pro potřeby tisku, a to i u pisatelů v této oblasti „neškolených“. Působí zde
zřejmě i vědomí, že dopis může být otištěn. Téměř všechny jsou realizovány jazykem
spisovným, prostředky hovorové jsou poměrně řídké, ovšem ojedinělé
nejsou výrazy expresivní, není však jasné, zda jde o projev spontánnosti nebo
o jejich promyšlené užití. Za individuální rys by bylo možné považovat užití poetismů,
frazeologismů (přirovnání), obrazných vyjádření (metafor). Nekonvenční
výrazy vyjadřující osobní zaujetí mají různý charakter, objevují se pouze
v některých dopisů. V různé míře se v nich vyskytují explicitní prvky kontaktové
274