VEDA VYDAVATEĽSTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED

KVĚTOSLAVA MUSILOVÁ
žebříky (nejčastěji), žirafy, žebráci, inženýři, bagry, bezdomovci ap., „vreckovka“
– peněženka (nejčastěji), bunda, taška, nůž, kabelka, čepice, vařečka, bankovka,
becherovka, naběračka, rádio do kapsy ap.;
– z dotazníku pro slovenské respondenty: „jeřáby“ – bociany, kohúty, jastraby,
jaštery, jarabice, žirafy, stroje, autá ap., „povidla“ – prestieradlá, prikrývky,
obliečky, utierky, obrúsky, taniere, vidličky, príbor, rezance, zákusky, povedala:
sú na stole, „drůbežářský průmysl“ – drevársky p., drevospracujúci (nejčastěji),
potravinársky, morkový ap., „spravit stůl“ – spraviť (nejčastěji), urobiť,
zostrojiť, postaviť, zhotoviť ap.
Kromě celkového statistického přehledu nás také zajímalo, zda se projeví
nějaké statisticky významné závislosti jednotlivých proměnných. Letošní statistika
například ukázala, že úspěšnost překladu příliš nezávisí na místě bydliště respondentů;
úroveň v moravských i českých oblastech je poměrně vyrovnaná. Poněkud
nás však překvapily výsledky souboru respondentů z jižní Moravy: podle statistických
údajů vykazují respondenti letos o mnoho procent nižší úroveň pasivního bilingvismu
než vloni. Při podrobnější analýze vyšlo najevo, že s největší pravděpodobností
je příčinou věkový průměr respondentů. V roce 1997 obsahovala tato
skupina značné procento vysokoškoláků, a to i dálkově studujících, jejichž věkový
průměr se pohyboval kolem 30 let. Ani na Slovensku nebyla zjištěna statisticky
významná závislost úspěšnosti v překladové části dotazníku a místa bydliště pro
celkový počet dotazovaných (tedy pro všechny tři věkové skupiny). Pouze u nejmladší
skupiny respondentů se projevil významnější rozdíl mezi úspěšností žáků
ze středního Slovenska a zbylými dvěma oblastmi – východní a západní.
Na závěr můžeme konstatovat, že tato naše sonda prokázala rozdíl mezi subjektivním
hodnocením úrovně pasivního bilingvismu a reálným stavem, který vyplynul
z analýzy překladové části dotazníku. (Např. více než 93 % českých respondentů
uvádí, že rozumí slovenštině bez problémů nebo většinou bez problémů,
zatímco statistické údaje hovoří o padesátiprocentní úspěšnosti v překladu).
Shromážděným statistickým údajům nepřikládáme význam absolutní, jsou
však pro nás důležitým výchozím bodem pro další sociolingvistický průzkum;
ten chceme realizovat po dobu několika let a na základě jeho výsledků chceme
dokumentovat vývojové tendence v dorozumívání Čechů a Slováků.
Domníváme se, že je nutno reagovat na aktuální situaci, kdy jazykové povědomí
o slovenštině v Čechách a o češtině na Slovensku existuje, než vznikne
mezi oběma jazyka větší dorozumívací bariéra. Bylo by tedy užitečné podporovat
pasivní česko – slovenský a slovensko – český bilingvismus již během školní
docházky a tomu přizpůsobit rovněž jazykovou přípravu učitelů.
286