12.07.2015 Views

Concise-Pali-Han-UTF.. - 法雨道場

Concise-Pali-Han-UTF.. - 法雨道場

Concise-Pali-Han-UTF.. - 法雨道場

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

分 】nimminanta。【 獨 】nimminitvā, nimmāya。Nimmoka(Sk. nirmoka fr. nis+moceti)),【 陽 】 蛇 蛻 的 皮 ( the slough or castoff skin of a snake)。Niya, niyaka(Sk. nija),【 形 】 自 己 的 。 參 考 nija。Niyata(pp. of ni+yam),【 形 】 確 信 的 , 確 定 的 , 不 變 的 (restrained, bound to, constrained to, sure (as to the future), fixed(in its consequences), certain, assured, necessary)。Niyati(cp. Sk. niyati, ni+yam),【 陰 】 命 運 (necessity, fate, destiny)。Niyama(cp. Sk. niyama, ni+yam; often confused with niyāma),【 陽 】1. 制 約 , 自 制 (restraint, constraint, training,self-control )。2. 定 律 , 確 定 , 限 制 (definiteness, certainty, limitation)。niyamena (Instr.) ; niyamato (Abl.)。aniyama不 明 確 (indefiniteness, choice, generality VvA 16 (yaṁ kiñci=aniyame, i. e. in a general sense), 17 (same of ye keci);PvA 175 (vā saddo aniyamattho=indefinite). DhsA.(CS:p.312):Imasmiṁ pana ṭhāne pañcavidhaṁ niyāmaṁ nāmagaṇhiṁsu-- 1 bījaniyāmaṁ 2 utuniyāmaṁ 3 kammaniyāmaṁ 4 dhammaniyāmaṁ 5 cittaniyāmanti.( 這 裡 有 五 種 定 律 : 種子 定 律 、 時 節 定 律 、 業 定 律 、 法 的 定 律 、 心 的 定 律 。)Niyamana(Sk. niyamana, to niyameti),【 中 】 固 定 , 解 決 , 定 義 (fixing, settling, definition, explanation in detail )。Niyameti (ni+yam 抵 達 +e)(cp. Sk. niyamayati, ni+yamati), 固 定 , 確 定 , 命 令 , 控 制 , 定 義 (to tie down, to fix; explainin detail, exemplify)。【 過 】niyamesi。【 過 分 】niyamita。【 獨 】niyametvā。Niyāma(Sk. niyama & niyāma),【 陽 】niyāmatā,【 陰 】 確 定 , 固 定 的 方 法 (way, way to an end or aim, esp. to salvation,right way (sammatta°); method, manner, practice)。micchattaniyāma, 邪 性 決 定 ( 即 邪 見 強 得 足 以 決 定 下 一 生 投 生於 惡 趣 )。sammattaniyāma, 正 性 決 定 。okkanto sammattaniyāmaṁ (=niyāmaṁ okkamituṁ sammattaṁ), 入 正 性決 定 、 入 正 性 離 生 (= 法 現 觀 )。SA.25.1-10./II,346...Okkanto sammattaniyāmanti paviṭṭho ariyamaggaṁ.( 入 正 性決 定 .. 進 入 聖 道 。) A.6.98./III,442...“‘So vata, bhikkhave, bhikkhu sabbasaṅkhāre aniccato samanupassantoanulomikāya khantiyā samannāgato bhavissatī’ti ṭhānametaṁ vijjati. ‘Anulomikāya khantiyā samannāgatosammattaniyāmaṁ okkamissatī’ti ṭhānametaṁ vijjati. ‘Sammattaniyāmaṁ okkamamāno sotāpattiphalaṁ vāsakadāgāmiphalaṁ vā anāgāmiphalaṁ vā arahattaṁ vā sacchikarissatī’ti ṭhānametaṁ vijjatī”ti.( 諸 比 丘 ! 謂 : 觀 一切 行 是 無 常 之 比 丘 , 當 成 就 隨 順 忍 (PṭsA.CS:pg.2.7... 隨 順 出 世 間 諸 法 的 隨 順 智 ) 者 , 則 有 是 處 。 謂 : 若 成 就 隨順 忍 , 當 入 正 性 決 定 者 , 則 有 是 處 。 謂 : 若 入 正 性 決 定 , 當 證 預 流 果 、 或 一 來 果 、 或 不 還 果 、 或 阿 羅 漢 果 者 ,則 有 是 處 。)(cf. Pṭs.II,236.)Vism.611...Bhagavatā “katamehi cattārīsāya ākārehi anulomikaṁ khantiṁ paṭilabhati, katamehi cattārīsāyaākārehi sammattaniyāmaṁ okkamatī”ti etassa vibhaṅge–“Pañcakkhandhe (1) aniccato, (2) dukkhato, (3) rogato, (4) gaṇḍato, (5) sallato, (6) aghato, (7) ābādhato, (8) parato, (9) palokato,(10) ītito, (11) upaddavato, (12) bhayato, (13) upasaggato, (14) calato, (15) pabhaṅguto, (16) addhuvato, (17) atāṇato, (18) aleṇato,(19) asaraṇato, (20) rittato, (21) tucchato, (22) suññato, (23) anattato, (24) ādīnavato, (25) vipariṇāmadhammato, (26) asārakato,(27) aghamūlato,(28) vadhakato,(29) vibhavato,(30) sāsavato,(31) saṅkhatato,(32) mārāmisato,(33) jātidhammato,(34) jarādhammato,(35) byādhidhammato,(36) maraṇadhammato(37) sokadhammato,(38) paridevadhammato,(39) upāyāsadhammato, (40) saṁkilesikadhammato”ti (Pṭs.II,238.)( 世 尊 說 :「 以 怎 樣 的 四 十 行 相 而 獲 得 隨 順 忍 ? 以 怎(1)樣 的 四 十 行 相 入 於 正 決 定 ?」 其 分 別 的 方 法 是 這 樣 的 :「 他 觀 五 蘊 是 無 常 、 (2) 苦 、 (3) 從 病 、 (4) 從 癰 、 (5) 從 箭 、(6)從 惡 、 (7) 從 疾 、 (8) 從 敵 、 (9) 從 毀 、 (10) 從 難 、 (11) 從 禍 、 (12) 從 怖 畏 、 (13) 從 災 患 、 (14) 從 動 、 (15) 從 壞 、 (16) 從 不 恒 、 (17)從 非 保 護 所 、 (18) 從 非 避 難 所 、 (19) 從 非 歸 依 處 、 (20) 從 無 、 (21) 從 虛 、 (22) 從 空 、 (23) 從 無 我 、 (24) 從 患 、 (25) 從 變 易 法 、(26)從 不 實 、 (27) 從 惡 之 根 、 (28) 從 殺 戮 者 、 (29) 從 烏 有 、 (30) 從 有 漏 、 (31) 從 有 為 、 (32) 從 魔 食 、 (33) 從 生 法 、 (34) 從 老 法 、(35)從 病 法 、 (36) 從 死 法 、 (37) 從 愁 法 、 (38) 從 悲 法 、 (39) 從 惱 法 、 (40) 從 雜 染 法 。」《 瑜 伽 師 地 論 》T30.880.2..「 正 性 定 法 聚 者 , 謂 學 無 學 所 有 諸 法 。」「 正 性 定 法 聚 」 並 非 「 入 正 性 決 定 」 之 釋 義 。Niyāmaka 1 (either to niyama or niyāma),【 形 】【 陽 】 建 立 , 導 引 (sure of or in, founded in, or leading to, completed in)。Niyāmaka 2 ,【 陽 】 船 長 (ship’s captain Vism 137.(simile))。Niyuñjati (ni+yuj 連 接 +a), 參 加 。【 過 】niyuñji。Niyutta,Niyuttaka, (Niyuñjati 的 【 過 分 】), 已 連 繫 , 已 任 命 , 已 參 加 , 已 委 任 (tied to, appointed to (with Loc.),commissioned, ordered )。Niyoga(ni+yoga),【 陽 】 指 令 , 命 令 (command, order; necessity)。Abl. niyogā, 嚴 格 說 來 (“strictly speaking” Dhs1417. )。268

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!