Minority v subsytéme kultúry

Propojení jednotlivých částí světa na bázi ekonomické, kulturní, sociální a technologické je realitou již několik desetiletí.Étos univerzalismu se stal příběhem minulosti někdy s nástupem postmoderny a rozpad koloniálních říší přispěl k přehodnocenípohledu na ty, které Západ nazýval jako „ty druhé“, protože ti druzí se často nacházejí velmi blízko. Všechny tyto změny se přetavilydo reality, kterou bychom mohli nazvat naše společná globální přítomnost. Přesto se domnívám, že některé relikty tohoto předglobalizačníhomyšlení v nás rezonují doposud; konceptualizace světa na nás a ty druhé, konstrukce bariér a snaha po formulaciuniverzálních hodnot. Slovy Anny Tsing „univerzálie nám dávají příležitost podílet se na globálním proudu humanity“ 334 . Jednouz univerzálií je i lidská touha po poznání a objevování. Ta může být saturována obrácením subjektu k sobě samotnému, kdyse dotyčný prostřednictvím introspekce vydává na cestu analýzy vlastního nitra, aby na jejím konci ideálně dospěl k lepšímupoznání sebe samého. Jindy můžeme svůj zájem obrátit k vnějšímu světu a hledat naplnění této touhy v poznávání žité reality,lidí, jevů a prostoru, kterým jsme obklopeni. Cesty do mnohdy dalekých a neznámých končin stále většího množství osob vedlyv posledních desetiletích ke vzniku fenoménu turismu, který zasahuje do každodenních životů Ait Mizane a přispívá k rekonfiguracijejich identity.Zaostřeno na identitu„Byl jsi někdy opravdu sám sebou?“Orhan Pamuk, Černá knihaSegment turistického ruchu tvoří po těžbě fosfátů druhého největšího příjemce zahraniční měny. Relativně stabilní politickásituace navíc sehrává pozitivní roli při snahách místní vlády investovat do turistického odvětví. Jako jedna z klíčových oblastí bylturismus identifikován již roku 1965 a tento trend o dvacet let později pokračoval vybudováním Ministerstva turismu. Na jednéstraně generovaný zisk přispívá k růstu hrubého domácího produktu a zvyšování životní úrovně některých skupin obyvatel,druhý pól ovšem představují obyvatelé rurálních oblastí, kteří mnohdy slouží jako laciný zdroj levné pracovní síly a jejich životníprostředí doznává přítomností nových kulturních prvků značného stupně devastace. Součástí tohoto trendu je i reflexe ze stranyrozvinutých států, které se prostřednictvím mezinárodní pomoci a rozvojových projektů pokoušejí negativní důsledky zmírnit.Berbeři nebyli až do roku 1933 spoutaní žádnou formou vlády pocházející zvnějšku. Kořeny jejich identity mají svou živnoupůdu ve třech různých prostředích, které dohromady vytvářejí unikátní mix přírodních, sociálních a kulturních faktorů. Hlavnímpramenem jejich existence je okolní prostředí, vnější přírodní podmínky, na jehož horizontu se celý příběh odehrává. Jednotlivádějství jsou traktována sociální organizací, lépe řečeno jejím základním produktem, kmenem, organizačním článkem místníhosociálního života, rezervoárem kolektivní paměti minulosti a prostředkem, skrze nějž se potkávají s výzvami dneška. Spirituálníformu, ideační a filosofický rámec pak dodává islámské náboženství sunitské větve 335 . Z hlediska sociálního a kulturního religiozitanepředstavuje pouhou sumu znalostí, abstraktních konceptů a konkrétní artikulaci pravdy, ale projevuje se také jejichžitá podoba a zpřítomnění v řádu společnosti. Dynamiku současné berberské společnosti determinuje i její teritorialita, kteroureflektuje specifická dělba práce a mocenský aspekt. Ženy nevykonávají práci, za níž by byly finančně odměňovány a k penězůmmají přístup jen prostřednictvím svých otců a manželů. Mernissi 336 k tomu dodává, že prostorové uspořádání stojí v základěsociálního statusu a přeneseně i autority. V minulosti si muži nechávali postavit pokoj, který se nacházel v oddělené části odzbytku místností. Tato prostorová separace symbolicky reflektuje genderové oddělení na půdorysu prostoru. Bourdieu k tomutopodotýká že „ohniště, které tvoří srdce domu (bývá též identifikováno s ženskou dělohou)... představuje doménu ženy, kteréje svěřena autorita ve všech záležitostech týkajících se kuchyně a uchovávání potravin. Své jídlo si žena bere stranou, zatímcomuž, otočený směrem ven, jí uprostřed místnosti nebo ve dvoře 337 “. Ve Vysokém Atlasu se oddělená konzumace jídla praktikujev případě, že rodinu navštíví muž nebo skupina, jež nepatří mezi příbuzenstvo. Tehdy ženy stolují v kuchyni.334 TSING, A. Friction. An Ethnography of Global Connection. Princeton: Princeton University Press, 2005.335 MILLER, J. A. Imlil. A Moroccan Mountain Community in Change. USA: Westview Press, 1984.336 MERNISSI, F. Beyond the Veil: Male-Female Dynamics in Modern Muslim Society. New ed. London: Saqi Books, 2011.337 BOURDIEU, P. The Berber House. In: Low, S. & Lawrence-Zuniga, D. (eds.): The Anthropology of Space and Place. Blackwell, Oxford, 2003.175