Minority v subsytéme kultúry

k rurálnímu obyvatelstvu, sociálního postavení i příslušnosti k genderu činí individuální zkušenosti horských Berberů natolikodlišné, že příslušnost k jedné etnické skupině představuje pouze jednu z vrstev identity, která má ovšem pluralitní charakter.Kromě dynamického vztahu mezi vnějším prostředím a individuálním prožíváním hrají v lidském životě důležitou roli i jednotlivédiskursy, které na nás v různých oblastech sociálního života působí a ovlivňují naše jednání a prožívání. Diskurs představujekorpus „textů“ nabývajících mluvenou, psanou, ikonickou, kinetickou, hudební nebo jinou formu vytvářenou v různorodých kontextech348 , jenž je třeba pro potřeby diskurzivní analýzy rekonstituovat. Zároveň nesmí být odkazován ke vzdálené přítomnostipočátku, ale musí být vnímán tak, jak a kdy se objeví 349 . V životě Ait Mizane se projevuje množství diskursivních rovin. Rozpormezi religiózním diskursem podřízenosti a tribální identity postavené na egalitarismu doplňují mocenské diskursivní praktikymoderního státu, které stále více zasahují do života vesničanů. Tato diskursivní specifika rozvoje zemí Třetího světa nelzezjednodušeně vysvětlit jako posun směrem k moderní společnosti, ale je nutné klást si otázky, jaké oblasti života této změněpodléhají. Modernizace s sebou přináší i představu časovosti, dravé obchodnické praktiky investorů z městských aglomerací a zezahraničí a intervenci vládních struktur, které se postupně nevyhnutelně stávají každodenní součástí reality obyvatel údolí Imlil.Lidé si vytvářejí rozdílný vztah k lokalitě a zemi, kterou obývají v okamžiku, kdy zjistí, že z ní mohou mít zisk. Nejenom že znovukonceptualizují svět kolem sebe, ale toto jejich poznání vede ke vzniku nového diskurzu, který je místně a dobově podmíněný.Přítomnost turistů determinuje vznik nových sociálních a diskursivních praktik. Turismus ovlivňuje vztahy k přírodnímu prostředí,které se projevují uvnitř komunity samé i zvnějšku přicházející podněty, jež ústí v tvorbu environmentálních strategií. Rostoucíživotní úroveň a intervence neziskových organizací na mezinárodní (například Peace Corps Volunteers) i lokální úrovni (Educationfor All) směřujících ke zlepšení životních podmínek zároveň vznáší řadu otázek týkajících se stereotypů, které o zemíchglobálního Jihu panují a bývají při implementaci rozvojích programů uplatňovány. Každý, kdo bude chtít provést analýzu změnv různých segmentech života, musí navíc vzít v úvahu koloniální minulost Maroka a současnou postkoloniální realitu, která jezčásti diskursivní formací. Diskurzivita se stala znakem a prostorem, na jehož základě se odvíjejí žité reality (angl. lived realities)Ait Mizane.Bylo by příliš zjednodušující označit turismus za novodobý mód postkoloniální intervence, neboť ho doprovázejí procesy,pocity a nečekaná spojení, do nichž se promítají životní osudy jednotlivců i historie komunity. Kapitalismus, věda a politika, kteréstojí na pozadí oněch třech okruhů, závisejí na globálních spojeních. Tsing 350 podotýká, že všechny lidské kultury jsou tvaroványa přeměňovány v průběhu dlouhé historie sítí moci, obchodu a významu vedoucích od regionální úrovně ke globální. Univerzáliev kontextu lokálního nabývají nových, kulturně specifických významů a zájmy vlády, environmentálních aktivistů, obchodníkůa místních obyvatel se nacházejí ve stavu vzájemného rozporu.ZávěrVelká bílá písmena ve skále na východním svahu údolí se skládají do slov nesoucích jednoznačné poselství –„Alláh, země,král“. Jsou nepřehlédnutelná pro každého, kdo kolem projíždí v autě, na oslu, nebo svůj náklad nese na zádech. Představují entity,před nimiž se nelze nikde ukrýt a které jsou stejně hluboce jako ve skále vryty v myslích lidí, pro něž znamenají neotřesitelnoua nezpochybnitelnou konstantu bytí a záruku řádu. V současnosti by měla být doplněna o další slovo – globalizace. Protože pokudpoužijeme globalizaci jako rastr, skrze který uvedené kategorie nahlédneme, zjistíme, že jejich jednoznačnost, neotřesitelnosta stabilita se jeví jako pouhý klam. Globalizace není příběhem kulturní homogenizace. Appadurai 351 uvádí, že globální ekonomikasouvisí s jistými zásadními rozpory mezi ekonomikou, kulturou a politikou, o nichž máme zatím jen mlhavé tušení. Enkulturaceu Ait Mizane probíhá v období kulturní změny, kdy tradice coby rezervoár jistot, o něž se lze opřít, je narušována tekutostítransnacionální komunikace a vlivem médií, které pro mladou generaci představují zdroj ke koncipování vlastní identity, ježv generaci jejich rodičů nebyla dostupná.348 HOLÝ, L. Malý český člověk a skvělý český národ. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010.349 FOUCAULT, M. Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové, 2002, s. 42.350 TSING, A. Friction. An Ethnography of Global Connection. Princeton: Princeton University Press, 2005.351 APPADURAI, A. Modernity at large: cultural dimensions of globalization. 6th ed. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1996.177