Minority v subsytéme kultúry

práci fanoušků, respektive veškerá fanouškovská vyjádření, která vycházejí z kanonické (původní) tvorby a jistým způsobem jimodifikují. Jedná se o oblast silně interpretativní, fanoušci mohou na základě svých výkladů originálního textu vytvářet tzv. fanart (wallpapery, kresby, fotografie), fan vid (hudební videa, příběhová videa atp.), fan fiction (básně, beletrie atd.), dále takéblogy, tematické hry a další. Jako poslední Jenkins hovoří o existenci alternativní sociální komunity, zviditelněním této aktivityse snaží osvětlit existenci fanouškovského světa sama pro sebe, světa vymezujícího se vůči reáliím původního obsahu a mnohdyi realitě běžného života (Jenkins, 1992, s. 209-213; 277-280). Janet Staiger (2005: 105-107) Jenkinsovy kategorie doplňuje ještěo průnik fanouškovství do každodenního života, příkladem tohoto projevu může být mimo jiné sběratelství entit vážících se napůvodní text, ale také například pojmenování potomků po oblíbených postavách. Ze všech zmíněných aktivit je z hlediska tohotopříspěvku nejdůležitější konstituce uměleckého světa, a to v konkrétní podobě tzv. fan fiction, tedy psaných autorských prací.Fanouškovská fikceFanouškovská fikce neboli fan fiction je výraz, který je ve fanouškovských studiích užíván dvojím způsobem, buď jakozastřešující označení pro veškeré fanouškovské práce (od písní přes videa po kresby a další), nebo jako specifická manifestacefanouškovské intepretace prostřednictvím psaných textů (novel, básní atp.). Já zde pracuji s prvním chápáním, tedy s obecnýma zahrnujícím významem termínu fan fiction (dále také Ffic). Jak už jsem několikrát naznačila, Ffic tvorba je obecně chápánajako soubor beletrie, poezie, písní, videí a mnoha dalších fanouškovských vyjádření, jež využívá původních postav z filmů, seriálů,knih, ale i hudebních skupin, a dodává jim novou a originální perspektivu, hledá odlišné narativní cesty vycházející z korpusua kontur původních děl. (Srovnej např. Herzing, 2005: 1; Nováková, 2009: 476 či Kustritz, 2003: 371) Výstižná se jeví definiceMelissy J. Herzing: „..Je možné říci, že fan fiction je kreativní psaní [a další způsoby tvorby] uvnitř již existujícího kontextu...“(2005: 1; překlad z AJ autorka) Z předchozích řádků je zjevné, že původní text fanouškům poskytuje zázemí v podobě určitýmzpůsobem vykonstruovaných charakterů, prostředí, časoprostoru a dalších entit. S jednotlivými komponenty pak fanoušek jižnakládá dle vlastní fantazie a každé přetvoření zdrojového textu (tedy fánon 980 ) je chápáno jako fanouškovská exprese nebolifan fiction. Ve své moderní podobě se Ffic tvorba objevila na stránkách tzv. fanzinů raného dvacátého století. Technologickývývoj především v oblasti počítačů a později internetu dovolil rozlet a růst mnohým fanouškovským komunitám. (Srovnej např.Lachev, 2005: 84) 981Důvody pro Ffic tvorbu jsou v akademických kruzích nadále spíše hypotetické, například Jenkins (1992) předpokládá, žeFfic slouží jako náprava škody spáchané médii prostřednictvím individuální interpretace a zaplnění vnímaných prázdných míst,kterými kanonický text v pohledu fanoušků disponuje. Fanoušci jsou rovněž schopni prostřednictvím své tvorby vyjednávats postuláty oficiální / dominantní kultury a ideologie a diskutovat tak o vložených významech a ty posléze modifikovat na základěvlastních zážitků, tužeb a potřeb. (Kustritz, 2003: 373-374) Jako další důvody jsou teoretiky (Nováková, 2009: 476; Jenkins, 2010;Herzing, 2005: 29) nabízeny: nesouhlas s ukončením seriálu; nesouhlas se způsobem párování postav nebo znovu navštívenímísta, prostoru i postav a další. Fan fiction tvorba je tedy v konečném plánu místo bez časoprostorových, technických i politickýchmantinelů, může být prakticky čímkoli a jejím autorem/autorkou (především díky technické disponibilitě současnosti) kdokoli.Podobně jako jsou hypotetické motivy tvorby Ffic prací, je i identita tvůrců a tvůrkyň spíše domnělá. Jak píše Lachev:„... je těžké jednoznačně prokázat, kdo přesně píše a čte fan fiction. Většina autorů se skrývá za přezdívkami (...). Většina průzkumůvšak naznačuje, že se jedná o žánr většinově psaný bílými, středostavovskými ženami různého věku, často vysokoškolskyvzdělanými...“ (Lachev, 2005: 85; překlad z AJ autorka)Stejně jako je mnoho podob fanouškovských projevů, je i v rámci samotné fan fiction možné rozlišovat mezi různými druhytéto tvorby. Kritérií pro dělení fan fiction je nespočet, může se jednat o hledisko žánrové, časoprostorové nebo jiné. Já představímdělení Ffic podle způsobu, jakým páruje své postavy, a to z důvodů specifikace tohoto textu na tzv. femslash tvorbu. První způsob980 Slovo fánon vzniklo zkrácením výrazu fanonický kánon (neboli fanonická interpretace kánonu).981 V současnosti se fanouškovský život odehrává převážně prostřednictvím internetu, o zásadních fanouškovských platformách budu hovořit více v kontexturozebrání femslash tvorby dále v textu.437