Minority v subsytéme kultúry

Zmíněná skupina ale není zdaleka jediným zástupcem polského etnika v Bruselu, naopak, zůstává menšinou v rámcimenšiny. Podle různých zdrojů v Belgii žije od 20 do 70 tisíc Poláků, z toho zhruba polovina v hlavním městě. Přesná čísla je těžkézjistit, protože oficiálně většina z nich pobývá na území Belgie krátkodobě, do tří měsíců, kdy není třeba se registrovat na úřadech.V praxi to znamená, že tito lidé odjíždějí na nějakou kratší dobu mimo Belgii, aby se vzápětí zase vrátili.Polská menšina v Belgii se stala v posledních letech určitým fenoménem, avšak Poláci do Belgického království přijížděli jižod jeho vzniku v roce 1830. Nejprve z politických důvodu, po 1. světové válce pak začala emigrace ekonomická. Poláci ve velkémpřijížděli do práce v dolech jako horníci. Ve druhé polovině 20. století přišlo do Belgie na 20 tisíc lidí, po zavedení výjimečnéhostavu v Polsku to bylo znovu z politických důvodů. Tyto vlny lze označit jako „starou emigraci“. V 90. letech pak přišla vlna nová,lidé začali přijíždět za účelem časově omezené, ilegální práce. Bez znalosti místních jazyků – francouzštiny a nizozemštiny – byliodkázáni na prosté manuální práce na stavbách, úklid domů apod.Ačkoliv stará, již etablovaná emigrace se slovně distancovala od nově příchozích, zároveň začala využívat nové krajanya zaměstnávat je načerno za menší mzdy. Rovněž zneužívala jejich ztracenosti v nové realitě a nabízela jim vlastní služby(lékařské, právní, apod.) v mateřském jazyce, avšak za vyšší ceny, než místní. Tyto praktiky pochopitelně měly negativní vliv navztahy uvnitř národní menšiny.Patnáctitisícové město Siemiatycze ležící 150 km na východ od Varšavy je v Polsku symbolem emigrační rozpolcenosti,zvlášť co se týká tzv. „východní stěny“ – ekonomicky zaostalé oblasti Polska hraničící z Litvou a Běloruskem, pro kterou jecharakteristická vysoká nezaměstnanost a chudší životní poměry na jedné straně a vysoká pracovní mobilita na straně druhé. 90Mobilita, která znamená střídavé pobývání v Polsku a v Belgii. Siemiatycze mají s Bruselem přímé spojení autobusovou linkou,která jezdí 4x týdně.Poláci v Belgii opanovali trh stavebních prací. Prakticky všude, kde je vidět nějakou stavbu, lze slyšet i polštinu. Jde převážněo sezónní práce, i když s ohledem na mírnější podnebí je sezóna delší, než v Polsku. Ženy obvykle pracují jako opatrovatelky dětía hlavně uklízečky, které nárazově vypomáhají anebo jsou i nastálo zaměstnány a pečují o celou domácnost. Zajímavý je trhs prací, který lze pozorovat prostřednictvím internetu. Dobré pracovní místo lze prodat za poměrně vysoké odstupné, anebo seběžně přenechává někomu blízkému (např. sestře), aby dobro, jakým práce je, zůstalo nadále v rodině. Často se v domácnostistejných zaměstnavatelů střídají celé generace (např. matka předává práci své dceři). Výdělek, který zaměstnání tohoto typupřináší, je výsledkem těžké, mnohahodinové, fyzicky náročné práce za nízké hodinové sazby.Emigrace jako taková je psychickou zátěží. Pobyt mimo domov přináší problémy různého druhu – emoční, finanční, pracovní.V Polsku se vždy v pomoci emigrantům angažovala katolická církev. Existují přímo církevní řády 91 zaměřené na podporutzv. Polonie, tzn. krajany žijící v různých částech světa. 92Katolické mise jsou všude tam, kde jsou Poláci, samozřejmě i v Bruselu. Na oficiálních webových stránkách se bruselskámise chlubí dlouhou tradicí a pompézním způsobem popisuje, jak „dokonale reprezentuje výjimečný proud duchovní správyv emigraci. (...) To oni, polští kněží, udržovali víru, když začínala upadat v běhu dějin, to oni dávali naději v dobách beznaděje,to oni učili lásce, kdy srdce byla přeplněna závistí. To oni v cizině organizovali takřka celý náboženský, osvětový, kulturní, národníživot (...) Polský kněz byl pro lidi ztracené, bez znalosti jazyka, vším: pečujícím obráncem, zprostředkovatelem práce, otcem.Polská církev a později polská katolická mise byla pro Poláky malou vlastí, miniaturou Polska...“. 93Věřím v jednu svatou, všeobecnou... Katolické vyznání víry deklaruje i víru v jednu církev. Nedělní bohoslužba má charaktersjednocujícího prvku a do jisté míry také společenské události. Je to zvláště patrné v malých prostředích a v emigraci. Zajímavýje ale způsob, jakým byla polská národní menšina zástupci církve v Bruselu rozdělena na dvě nesourodé skupiny.90 Viz dokument Puste miasteczko (Polsko, 2013, režie: Przemysław Wenerski). Dostupné na internetu: .91 Například Towarzystwo Chrystusowe dla Polonii Zagranicznej, http://chrystusowcy.pl/.92 Počet Poláků a lidí polského původu žijících mimo vlast se odhaduje na cca 20 milionů.93 Autor neznámý. Misja. Dostupné na internetu: .66