Minority v subsytéme kultúry

Ještě před několika lety bylo možné v polském kostele Notre Dame de la Chapelle v Bruselu uslyšet v rámci nedělníbohoslužby prosbu faráře, aby na něho farníci pamatovali v modlitbě „až budou zítra leštit Belgičanům kliky“. Taková rádobyvtipná poznámka by zcela určitě urazila nejednoho účastníka, kdyby ovšem nebyli přítomni opravdu jen ti, kdo zmíněné klikyleštili, čehož si byl farář dobře vědom. Ti, řečeno s Orwellem, rovnější z polské menšiny v Belgii by totiž do Notre Dame de laChapelle stěží zavítali. Byl to jiný kostel, Saint Dominique, jenž v té době na svých webových stránkách zval zaměstnance evropskýchinstitucí, NATO a jejich rodiny k participaci na činnosti polské farnosti. Dnes už jen uvádí ve francouzštině informaci o tom,kdy se koná bohoslužba v polském jazyce.Češi a Slováci v BruseluBez ohledu na rozdělení Československa v roce 1993 na dva samostatné státy vystupují Češi a Slováci na exteritoriálnímúzemí Bruselu společně a berou to jako samozřejmost. Místem kontaktu a výměny informací na různá témata je internet,například živé webové stránky Česlobe.org – Styčný bod Čechů a Slováků v Belgii. Své služby zde nabízejí au-pair, učiteléjazyků, právníci, příležitostně někdo na manuální či opravářské práce. Když někdo inzeruje pomoc s úklidem, je to většinous komentářem „než najdu jinou práci“. Významnou sekcí je Cestovka, tzn. nabídka spolujízdy do Čech a na Slovensko. Podle počtuinzerátů je patrné, že jde o populární způsob přepravy do a z Belgie. Jedná se však o cestování ad-hoc, o osobní auta a místa proněkolik lidí, nikoliv o pravidelnou organizovanou hromadnou dopravu, jak je tomu v případě Poláků.Ve srovnání s polskou minoritou je ta česko-slovenská pochopitelně menší a tím i kompaktnější. Spíše se orientuje naprofesionální postup, studijní pobyty a odbornou praxi jako důvod bytí v cizině, než pouze na vydělávání peněz.Na Svobodné univerzitě v Bruselu (Université Libre de Bruxelles) od roku 1997 funguje Centrum českých studií. 94 Jedná seo nezávislé, aktivní pracoviště, jež zabezpečuje výuku českého jazyka, literatury, historie, zprostředkovává českou kulturu, výměnnépobyty apod. V péči jeho ředitele, prof. Jana Rubeše, je i sbírka české a slovenské exilové literatury v Královské knihovněv Bruselu. Obdobné polské centrum v Belgii neexistuje. Polština je na Université Libre de Bruxelles vyučována v rámci slovanskýchstudií v kombinaci s ruštinou, nebo... s češtinou.Dělící linieZ výše uvedených příkladů je zřejmé, že dnešní rozdělení a vztahy mezi menšinami i uvnitř nich nejsou založené na etnickénebo národní příslušnosti. Hlavní linie konfliktu 95 je materiální, probíhá mezi chudými a bohatými. Nezáleží už tolik na tvémmateřském jazyce (pochopitelně pokud jsi schopný domluvit se i v nějakém jiném), na tvém původu, metaforicky řečeno na tom,odkud přicházíš, ale na tom, co máš. To, co člověk má, ho determinuje více, než jeho národní příslušnost.Na bruselské úrovni není problém v komunikaci mezi česko-polsko-slovenskou menšinou, pokud se ovšem jedná o evropskýprostor. Tam převládá opravdický zájem, upřímné hledání společných cest a přesvědčení o vzájemné kulturní blízkosti.Reprezentant blízké kultury není jen křivým zrcadlením vlastních špatných vlastností, ale někým, jehož jinakost může být obohacující.„Pocit bezpečí po obou stranách barikády je nezbytnou podmínkou dialogu mezi kulturami. Bez něj je šance na to, že sespolečnosti sobě navzájem otevřou a navážou kontakt, který je může obohatit a posílit lidský rozměr jejich vztahu, nevelká.“ 96Bezpečí, o kterém píše Bauman, znamená v bruselských podmínkách hlavně finanční bezpečí. Lidé, pro které je pobytmimo domácí středoevropský prostor svobodnou volbou zajímavého způsobu života, mají k sobě blízko bez ohledu na národní94 Viz http://www.ulb.ac.be/philo/cet/.95 Střet zájmů, konflikt je tím, co vyvolává zájem o jinou kulturu a vynáší interkulturní komunikaci z roviny teoretických akademických disputací a módních tématk širokému společenskému zájmu. ŠÍROVÁ-MAJKRZAK, A. Interkulturní komunikace blízkých kultur ve světle česko-polského příkladu [doktorská dizertace].Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2012.96 Bauman, 2011.67