Minority v subsytéme kultúry

na „my“ (civilizované a rozvinuté) a „ty druhé“ (zaostalé a nerozvinuté). To vytváří hierarchie uvnitř feminismu i obrazu žen podlekulturní příslušnosti, a je tudíž kolonizující. Další linie kritiky směřuje vůči generalizovanému a generalizujícímu obrazu žen„třetího světa“ jako bezmocných obětí. Jednak to opět posiluje hierarchizaci: „bílé, západní“ feministky „mají“ vědění, a tudížjsou vůči ženám „třetího světa“ v mocenské pozici; 39 jednak může diskurs viktimizace zpětně působit na ženy, o nichž údajněvypovídá, a negativně ovlivňovat jejich sebedůvěru i agentnost (agency) – tedy úsilí stát se aktérkami vlastních životů (Mohanty2007: 346).Mohanty i Spivak také poukazují na heterogennost diskursů uvnitř diskriminované skupiny. Kolonizující diskursy nemusípůsobit jen zvnějšku (např. v kontextu mezinárodním –„imperiální“ vůči „podrobenému“), ale i dovnitř, tedy dominantní diskursmajority vůči marginalizovaným diskursům menšin či outsiderů/outsiderek (toto bude klíčové pro případovou studii v rámcitohoto článku). Například v diasporách s patriarchálními hierarchiemi mohou být diskriminovány ženy nebo gay lidé, což rozpracovalazejména S. M. Okin (1998). Spivak dále poukazuje – zejména v kritických statích k příběhům bengálské spisovatelkyMahášvety Debí, na častou několikanásobnou marginalizaci např. žen z etnických menšinových komunit; výsledkem pak můžebýt dvojí/trojí marginalizace konkrétní osoby z hlediska etnického, náboženského i genderového.Figurace podrobení v literárních obrazech bengálských autorek Mahášvety Debí (nar. 1926) a Malliky Sengupty(1960 – 2011)Ačkoliv tyto dvě autorky patří k rozdílným generacím a první z nich píše především prózu, méně publicistiku, zatímcodruhá psala především poezii, méně publicistiku, prózu a akademické texty, mají i mnoho společného. Vedle jiných témat se oběvýrazně zabývají otázkami mocenských diskursů a různých forem odporu proti nim. Obě věnují ve svých příbězích přednostnípozornost diskriminaci žen i kulturním kontextům těchto diskriminací. Ženy jsou tu i často hlavními postavami, ať už reálnými,nebo symbolickými. Pro výběr Debí a Sengupty pro tuto případovou studii hovoří i skutečnost, že obě se velmi proslavily a jsoupovažovány za přední osobnosti svých literárních generací, oběma bylo uděleno několik literárních cen 40 a obě jsou překládánydo cizích jazyků.Vztah Debí a Sengupty k feminismuDebí a Sengupta spojují společenský aktivismus i aktivistickou publicistiku s uměním. Obě jsou vnímány jako aktivistickéautorky. Pokud jde však o pojem „feminismus“, chápou jej různým způsobem. Debí odmítá charakteristiku, že je „politickou“autorkou. V roce 1981 napsala: „Lidé si o mně myslí, že jsem velmi politickou autorkou. V sedmdesátých letech 20. století jsemvšak byla v rámci etablované spisovatelské obce snad nejapolitičtější. Nicméně jak jsem již řekla, boj nikdy nekončí, a to simusíme připomínat s každým nadechnutím.“41 Debí se sama necharakterizuje jako feministka, ale jako womanistka, což uvedlav rozhovoru s autorkou tohoto článku v Kolkatě 26. ledna 2006. Lze to interpretovat jako jistou rezervovanost vůči pojmu feminismus,nebo spíše vůči image feminismu, jakou má v konkrétním bengálském kontextu (což mi Debí potvrdila). Potvrzuje toostatně i použití pojmu womanismus, který byl poprvé vnesen do feministického diskursu (a diskursu o feminismu) v souvislostis popisováním specifických zkušeností žen jiné barvy pleti než bílé. 4239 Zde obě autorky odkazují implicitně i explicitně na Michela Foucaulta a jeho koncept vědění, které je mocí (viz např. Foucault, Archeologie vědění, 2002).40 Mallika Sengupta je nositelkou tří významných literárních cen (nejvýznamnější Cena Bengálské akademie, 2004), Mahášveta Debí šesti (nejvýznamnějšíCena literární akademie, 1979, a zejména Padma Vibhúšan, 2006, což je druhé nejvyšší civilní vyznamenání indické vlády). Obě byly mnohokrát delegátkamiliterárních čtení či konferencí v zahraničí; Mallika Sengupta navštívila v roce 2009 i Českou republiku, kde byla hostkou Katedry genderových studií FHS UKv Praze.41 Viz Biswas, Ashis K.; Shastri, Paromita. One Of A Rare Tribe. Writing apart, Jnanpith winner Mahasweta Devi is committed to the rehabilitation of tribals. In:Outlook India com., January 15, 1997. Staženo z: http://www.outlookindia.com/article.aspx?202850 (naposledy navštíveno 22. 12. 2013). – Není-li uvedenojinak, jsou všechny překlady v tomto článku autorské.42 Tento pojem začala používat afroamerická autorka Alice Walker (Walker, 1983). Womanismus se dále rozvíjel především v oblasti feministické teologie.Interpretace tohoto pojmu se často prolínají s interpretacemi pojmu černý/černošský feminismus black feminism.43