Minority v subsytéme kultúry

a pasových kontrol na vnitřních hranicích. Začaly se konstituovat nové platformy dialogu, jakými jsou anglický jazyk či nadnárodníinstituce. 84 Symbolem nové reality se stal „Brusel“.Potkali se v BruseluJazykV hlavním městě EU po vstupu deseti nových členských zemí angličtina vytlačila francouzštinu 85 a stala se hlavním jazykem,kterým se mezi sebou v rámci unijních institucí a souvisejících organizací začali domlouvat i Češi a Poláci. 86Třetí jazyk, cizí pro obě strany, bez špatných asociací, 87 je jakousi neutrální půdou, garantem, že půjde opravdu jen o nástrojdorozumění, který umožní dialog. Opuštění myšlenky komunikovat prostřednictvím mateřských jazyků napomohlo i zbaveníse pocitu směšnosti, jenž druhý jazyk často přináší. Směšnost jazyka se automaticky překládá na směšnost celé kultury, cožnásledně nenapomáhá v seriozním kontaktu. Teprve díky angličtině bylo možné do česko-polských kontaktů vnést určitouprestiž, která doposud scházela. 88 Druhá strana se najednou stala respektovaným partnerem, se kterým komunikace probíhá vesvětovém jazyce a ne jen sousedem z poza plotu.Na druhé straně angličtina překvapivě napomohla zvýšit prestiž regionálních jazyků. V prostředí, kde všichni komunikujíanglicky, začíná být znalost nějakého menšího jazyka žádaná, protože stanoví potenciální možnost najít další, alternativní, bližšíkanál komunikace.Nadnárodní instituceNadnárodní instituce také značně přispěly k rozvoji vzájemných kontaktů. Evropské projekty jsou často zaměřeny na regionya regionální problematiku. Pochopitelně se v takových případech přirozeně vyhledávají partneři, kteří jsou si blízko ve smysluzeměpisného položení. I zde pak platí, že evropský je synonymem prestiže.Osvobození se ze středoevropského kontextu napomohlo pohlédnout na slovanské sousedy jinou optikou. „Slovanství“v uvozovkách na jedné straně už nemusí nést ideologicko-patetický význam, 89 ale na straně druhé přece jen určitý význammá. Jde hlavně o společné pochopení pro nedávnou minulost, pocit, že se nacházíme v podobné historické situaci, že politickéa ekonomické poměry lze srovnávat. Podobné zájmy a otázky doopravdy existují, nejsou vnucovány, nereprezentují nějakou cizíideologii.Většina menšinyZměna prostředí napomohla objevit nové úhly pohledu. Na evropské úrovni k sobě Češi a Poláci našli cestu, ale je třeba konstatovat,že jsou to znovu, stejně jako v případě dřívějších opozičních aktivit, minority. Z bruselského pohledu se jedná o vztahyv poměrně úzkém okruhu lidí, kteří jsou si podobni z hlediska sociálního a ekonomického postavení. Zaměstnanci evropskýchinstitucí, reprezentanti regionů při EU a další tvoří bez ohledu na národní či etnický původ určitou skupinu, která má podobnéznalosti, vzdělání, vědomosti.84 Další takovou platformou je Internet, který umožnil vznik kyberkultury, jež je v současnosti aktuálním zájmem antropologů (Václav Soukup). Téma bezpochybyrelevantní i z hlediska diskutovaného tématu, avšak vyžadující podrobnější výzkum.85 Unijní byrokracie vznikla po vzoru francouzského modelu a až do roku 2004 byla francouzština hlavním jazykem v rámci struktur EU.86 V rámci V4 je také jednacím jazykem angličtina, úplná verze webových stránek uskupení je k dispozici jen v angličtině, viz. http://www.visegradgroup.eu/.87 V obou státech byla po čtyři desetiletí poválečných dějin prvním (a většinou i posledním) cizím jazykem ruština. I kdybychom nechali stranou špatné ideologickéasociace, způsob výuky nebyl zaměřený na komunikaci a dialog. V hlavách tehdejších žáků zůstaly zpaměti naučené čítanky a básně, ale nedostalo setam nic, co by se dalo využít při setkání s druhým člověkem. Komunikační funkce výuky ruštiny byla zcela zanedbávána. Koneckonců komunistický režim ožádnou výměnu názorů nestál, naopak, považoval ji za nežádoucí a nebezpečnou.88 I když podle etymologie je prestiž jen zdání...89 Není již nutně zatížené ideologií panslavismu podporovaného Ruskem aneb „bratrskou spoluprací“ (v horší historické variantě „bratrskou pomocí“).65