Minority v subsytéme kultúry

gické rovině tak odkazuje k hinduistickým archetypům šakti, transcendentní, tvořivé ženské energie, nebo Aditi, védské bohyněpersonifikující vesmír, která je matkou božských bytostí. V obou případech se jedná o figuraci nezávislého ženského kosmickéhoprincipu.Na závěr se můžeme vrátit k otázce o političnosti literatury i (a)političnosti obou uvedených autorek. Záleží samozřejmě natom, co političností míníme. Míníme-li tím spolu s Foucaultem nebo s Fetterley diskursivní praxi, která zpětně upevňuje mocenskévztahy, pak je politický každý diskurs, včetně literárního. Míníme-li tím aktivismus, který se promítá do autorského diskursu,i v tom případě obě autorky politické jsou, jak je patrné z uvedených příběhů. A míníme-li tím zájem o záležitosti polis, od níž jepojem politika utvořen, pak by s tímto označením snad souhlasila i Mahášveta Debí.Matka, jež zrodila Zemi 58v mých rozpuštěných vlasechse celé nebe pokrylo mrakyzelené sárí mého tělaposeté tečkami poseté pruhyrozprostřelo se vůkolvypučel z něho porost nejhustší džunglekukačka zapěla sedmi hláskykdyž mi uloupila z hrdla píseňtisíce zvuků mých ústpromluvilo jazyky národůz potu únavy mého tělaz vůně vláhy mé vaginyvlhce zavoněl déšťkdyž svlažil vyprahlou zemiz mého hladu se zrodilapole plná výhonků rýžepro moji koupel vytryskly řekya slunce vyšlo aby mě osušiložár mého hněvu vykřesal kamenya rozhořel se ohněmz palčivé touhy po lásce z mé touhyzrodil se mužsvé mocné símě zasadil do mého tělaa tehdy se v mém lůnězrodila sama Země58 Přeložila autorka článku.49