Kronikarz a historyk Atuty i słabości regionalnej historiografii

první studie ředitele těšínských komorních statků nazvaná „Kasimir,
Herzog von Beuthen und Miecislaus, Herzog von Teschen“. 34 Kasperlik
se od svého trvalého pobytu v Těšíně od poloviny 19. století intenzivně
věnoval historii Těšínského knížectví, zvláště pak těšínským knížatům
ze 16. století. Jeho zájem jej přivedl i ke Kaufmannově kronice, kterou
velmi dobře znal a ve svých pracích také často citoval. Blíže o vztazích
s d‘ Elvertem vypovídá následující dopis, jenž byl vložen mezi poslední
stránku brněnského rukopisu kroniky a její zadní desku: 35
Hochwohlgeborner.
Hochverehrter Herr Oberfinanzrath!
Ich finde nicht Worte, um die Saumseligkeit in Beantwortung dero
verehrten Zuschrift v[on] 8. May d[ieses] J[ahres] [8. 5. 1859] zu entschuldigen.
Einen Anstand will ich in dieser Beziehung zur Geltung
bringen: ich hatte die Absicht einer Reise nach Seelowitz u[nd] Brünn
nicht aufgegeben u[nd] gedachte im mündlichen Vortrag umständlichere
Mittheilungen machen zu können, als es brieflich geschehen
kann.
34 M. Kasperlik, Kasimir, Herzog von Beuthen und Miecislaus, Herzog von Teschen. Ein
Beitrag zur Geschichte Ober-Schlesiens, „Schriften der historisch­statistischen Sektion
der k. k. mähr. schles. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur­ und Landeskunde“, 12:
1859, s. 145­169.
35 MZA Brno, G 13 Sbírka Historického spolku, inv. č. 278, f. 559­561 (třetí stránkování
provedené tužkou).
Tradycja
Radim Jež
Neznámý rukopis
Kaufmannovy
kroniky