Kronikarz a historyk Atuty i słabości regionalnej historiografii

také do politického dění ve městě a byl v letech 1864­1876 členem městské
rady. Zemřel ve Vídni v roce 1885. 69
Rukopis o dějinách benediktinského kláštera v Orlové dokončil
21. prosince 1854. 70 Příspěvek se skládá ze čtyř částí: 1) krátkého úvodu
(f. 1 r ), ve kterém velmi stručně popisuje podobu kostela v Orlové a nález
archivního materiálu – nejspíše části kroniky v latinském jazyce, která
byla uložena v kostele a následně ji celou v druhé části edituje. Přepis
je pořízen latinskou humanistickou kurzivou (f. 1 r – 5 r ). Jde o stručné
popsání legendy založení vsi Orlové a nové kaple knížetem Měškem
a následnou historii kláštera, který zde nechal zbudovat jeho syn Kazimír,
až po počátek 18. století. Edice obsahuje i seznam (f. 5 r – 6 r ) všech
opatů po restauraci kláštera nazvaný „Von zeitlichen Beneficiaten oder
Inhabern des Beneficiums /post annus restaurationis 1611/“ a doplněný
o stručnou charakteristiku každého z nich. Legendu a seznam církevních
představitelů zpracoval Lambert Klönn, v letech 1710­1739 opat
orlovského kláštera. Šest let po vzniku Gabrielova rukopisu byla celá
kronika vydaná tiskem 71 a následně i zhodnocena v literatuře věnující
69 K. W. Neumann, Ostschlesische Porträts, T. 2, Berlin 1996, s. 89­90; F. Heiduk, Oberschlesisches
Literatur-Lexikon, T. 3, Heidelberg 1996, s. 277.
70 f. 6 r „Teschen den 21. December 1854. D r Ph. Gabriel, Gymn. Director“.
71 Dokumentierte Geschichte des Bisthums und Hochstiftes Breslau, hrsg. von J. Heyne,
Breslau 1860.
Tradycja
Radim Jež
Neznámý rukopis
Kaufmannovy
kroniky