Kronikarz a historyk Atuty i słabości regionalnej historiografii

náklady co nejrozsáhlejší knihu, a pokud možno s co největším počtem
barevných obrázků.
Někteří historikové tvrdí, že dějiny obcí by se měly psát bez poznámkového
aparátu. Svůj názor opírají o skutečnost, že se jedná o publikace
populárně naučné, určené širší veřejnosti. Poznámkový aparát jistě ve
velké míře nebudou číst obyvatelé určené lokality. Ale dějiny obce se
nepřipravují pouze pro ně. V rámci jejich zpracování často historik narazí
na velmi zajímavé prameny, které mají daleko širší platnost než jen
pro zmíněnou vesnici. V takovém případě je nutné, aby se přesně uvedl
v poznámkovém aparátu původ informací. Aniž bych chtěl srovnávat,
ale co bychom dnes dali za to, kdyby August Sedláček ve svém monumentálním
díle Hrady, zámky a tvrze království Českého daleko více
a častěji citoval. Když bude v knize poznámkový aparát, bude práce
daleko pevněji ukotvena, bude daleko lépe „kontrolovatelná“ pouhým
nahlédnutím do poznámkového aparátu, jestli autor použil relevantní
zdroj nebo naopak. V každém případě a bez výjímky je nutné uvádět na
závěr seznam použité literatury a pramenů. Pokud je autor dějin obcí
jen trochu schopný komunikace s představiteli obecních samospráv, tak
o nutnosti poznámkového aparátu lehce starosty přesvědčí. Je třeba tuto
věc prezentovat jako zcela nezbytnou pro konečný pozitivní výsledek
celé publikace.
V případě, že se historik dohodne s představiteli obce, že sepíše dějiny
jejich vesnice, je nutno uzavřít mezi ním a vedením obce autor-
Pomiędzy tradycją
a nowoczesno cią
David Papajík
Problémy regionální
historiografie v ČR
po roce 1989
0