Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIa rozšiřování zájmu o práci těchto osob, tj. k vytváření a udržení vhodných pracovníchmíst a na příjmovou stimulaci starších osob k této aktivitě.(2) Pro současný systém příjmové motivace k zaměstnávání starších osob v ČRjsou charakteristické tyto souvislosti:a) Jednostrannost. V ČR uplatňovaná příjmová motivace je orientována jen nanabídkovou stranu pracovního trhu, tj. jen na motivaci starších osob - zaměstnanců,popř. OSVČ v systému starobních důchodů (viz shora). Prakticky zcelaabsentuje motivace zaměstnavatelů: neexistuje žádná systémová příjmovákompenzace vyšších než průměrných jednotkových nákladů práce starších osob;b) Obsahová a věková ohraničenost. Uplatňovaná příjmová motivace k zaměstnáníse vztahuje zcela převážně na osoby v důchodovém věku. Absentuje širšísystémová příjmová motivace k zaměstnání starších osob předdůchodového věku.V současné době v omezené míře uplatňovaným příjmovým motivačním prostředkempodněcujícím větší nabídku pracovních míst starším osobám předdůchodovéhověku jsou opatření umožňující úřadům práce v rámci APZ poskytovat zaměstnavatelůmčasově omezené dotace na mzdy (jejich část) vyplácené starším pracovníkůmpředdůchodového věku (i dalších věkových kategorií) podle konkrétních podmínekdohodnutých mezi ÚP a zaměstnavatelem; rozsah uplatňování těchto motivací jemalý zejména pro omezenost finančních prostředků APZ.Rovněž dosud málo využívanou možností je možnost „přivýdělku“ nezaměstnanýchosob do výše poloviny minimální mzdy, kterou umožňuje zákon o zaměstnanosti,bez omezení souběžně poskytovaných sociálních dávek.(3) Terénní šetření populace ČR ukazuje, že respondenti pokládají z opatřenípozitivně ovlivňujících pracovní uplatnění osob nad 50 let věku za nejvýznamnější ta,která zvyšují příjmy (snižují náklady) zaměstnavatelům i zaměstnancům; jde o silněpozitivní hodnocení výroků jako „dotace zaměstnavatelům na mzdy osob starších 50let“, „snížení daně z příjmu“, „zkrácení pracovní doby bez vlivu na snížení důchodu“,„snížení odvodů sociálního pojištění“; na čtyřstupňové škále významnosti se tytovýroky pohybují okolo hodnoty 3 (od 2,93 do 3,13). Naproti tomu výrokům „zkrácenípracovní doby při méně výrazném zkrácení mzdy“ nebo „postupné ukončování pracovníčinnosti spojené s odchodem do důchodu (např. postupné zkracování úvazku)“ sepřisuzují nižší pozitivní účinky (hodnocení 2,75, resp. 2,53). Pochopitelně ve všechvýrocích dosahuje pozitivní hodnocení vyšších hodnot u starší části populace.Z dalších zjištění terénního průzkumu jsou pro tuto analýzu rovněž podstatnátato zjištění:- v pořadí podle párového hodnocení vhodnosti pěti charakteristických sociálníchtypů zaměstnanců (absolvent školy, mladší muž zakládající rodinu, žena po návratuz mateřské dovolené, starší pracovník předdůchodového věku, důchodce) jsou jakonejméně vhodné oceňovány poslední dva typy,- z faktorů působících negativně na pracovní umístění starších osob označujírespondenti jednak obecně nepříznivou situaci na trhu práce („nedostatekpracovních míst“), jednak specifickou nepříznivou situaci starších osob na tomtotrhu („nezájem o starší osoby mezi zaměstnavateli“).(4) Postoje starších zaměstnanců k účinnosti opatření podněcujících pracovníuplatnění osob starších 50 let lze shrnout takto:- nejsilněji se pociťuje potřeba zvýšit poptávkovou stranu pracovního trhu - vytvářenívíce nových pracovních míst ze strany zaměstnavatelů pro osoby po 50. roce věku(55 % respondentů, závažnost 3,5 na čtyřstupňové škále),137