Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIpředstavuje tzv. částečná nezaměstnanost, tj. situace, kdy nezaměstnaný pracuje načástečný úvazek a pobírá přitom podporu v nezaměstnanosti, která je vymezenazákonem o zaměstnanosti. Tato „legislativní mezera“ ve vztahu k částečným úvazkůmukazuje na to, že se přes přijatou národní strategii a vydaná prohlášení ze stranyveřejných institucí nejedná o příliš preferovanou formu zaměstnání.Nový zákoník práce účinný od roku 2007 (zákon č. 262/2006 Sb., § 82-87)nabízí také další možnosti flexibility kromě částečného úvazku. Jedná se zejména oflexibilní uspořádání pracovní doby - a to rovnoměrné, nerovnoměrné a pružnérozvržení pracovní doby. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivétýdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin, v případě jiné dohodnuté úpravypracovní doby 12 hodin. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby (najednotlivé týdny) nesmí průměrná týdenní pracovní doba (bez práce přesčas) přesáhnoutstanovenou týdenní pracovní dobu, a to v období nejvýše 26 po sobě jdoucíchtýdnech (52 týdnů, pokud je to upraveno kolektivní smlouvou). Zaměstnavatel musívypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a v předstihu s ním seznámitzaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž se rozvržení pracovnídoby vztahuje.Další možností flexibilní pracovní doby, kterou náš zákoník práce umožňuje, jepružné rozvržení pracovní doby, kdy si zaměstnanec sám volí začátek i konecpracovní doby v jednotlivých dnech. V rámci toho stanoví zaměstnavatel časový úsek,kdy zaměstnanec musí být na pracovišti, jedná se o tzv. základní pracovní dobu.Pružná pracovní doba se uplatňuje při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvrženípracovní doby. Pružná pracovní doba při rovnoměrném rozvržení spočívá v tom,že týdenní pracovní doba musí být naplněna v každém týdnu. Při pružné pracovnídobě v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby musí být týdennípracovní doba naplněna nejdéle v čtyřtýdenním období.Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby,který může upravovat jen kolektivní smlouva (nebo vnitřní předpis). V tomto případěpotřebuje zaměstnavatel souhlas zaměstnanců, jichž se bude tato úprava pracovnídoby týkat. K vyrovnání pracovní doby musí dojít v období maximálně 26 po sobějdoucích týdnech, kolektivní smlouva může toto období zvýšit na maximálně 52 týdnů.Při uplatnění konta pracovní doby musí zaměstnavatel vést účet pracovní doby a účetmzdy zaměstnance.1.2.2 Shrnutí existujícího právního rámce a jeho zhodnocení v oblastipracovních podmínekZásadní právní normou, která upravuje hlavní náležitosti a podmínky pracovníhopoměru včetně úpravy pracovních podmínek, dovolenou atd., je zákoník práce. Přijetímnového zákoníku práce v roce 2006 (zákon č. 264/2006 Sb.) došlo k zásadní změněpřístupu k pracovněprávním otázkám a vztahům mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.V této nové právní normě je jednoznačně zakotvena zásada smluvní rovnosti, tj. „conení zakázáno, je dovoleno“, což umožňuje zaměstnavatelům odchýlit se od uvedenýchustanovení a poskytovat svým zaměstnancům péči ve vyšším rozsahu. 86 Toto pravidlovšak neplatí absolutně, zákoník práce vyjmenovává oblasti (ustanovení), kde to možné86Zákoník práce platný do doby přijetí nové pracovněprávní úpravy vycházel z opačného principu, tj. „conení dovoleno, je zakázáno“. Do roku 2007 si zaměstnavatelé a zaměstnanci nemohli odchylně upravitotázky, které zákoník práce výslovně nedovoloval. Určité výjimky jako např. výše odstupného pak bylypovoleny prováděcím předpisem.172