Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIvíce, než je mezní částka, jsou tlačeny ke snížení svých vykazovaných výdajů navzdělávání). Třetí daňové zvýhodnění se týkalo nákladů na vzdělávání zaměstnancůstarších 40 let. Podniky si mohly odečíst dalších 40 % z těchto nákladů.První úleva měla podpořit zvýšení zájmu o vzdělávání obecně, druhá mělapodnítit vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích a účelem třetí úlevy bylozvýšení účasti starších pracovníků na dalším vzdělávání. Dvě poslední úlevy byly reakcína empirická zjištění, že míra účasti na vzdělávání vzrůstá s velikostí podniku a snižujese s narůstajícím věkem pracovníků. 113V letech 2003-4 byla většina těchto daňových úlev zrušena. Důvodem bylavelká mrtvá váha, která snižovala efektivitu tohoto postupu. Vláda došla k závěru, žedaňová opatření nezvyšují podstatně účast na dalším vzdělávání a že podniky vynakládajíuspořené peníze většinou pouze na ta školení, která by realizovaly v každémpřípadě. Očekávané efekty se nedostavily ani v případě zvýhodnění vzdělávání staršíchzaměstnanců. Hodnocení ukázalo, že nízká účast na vzdělávání nízkokvalifikovaných astarších zaměstnanců musí být připisována přinejmenším do stejné míry preferencímjednotlivců jako zaměstnavatelům. Bylo doporučeno zaměřit se na podporu individuálnímotivace v souvislosti se zvýšením zaměstnatelnosti.V Rakousku bylo v roce 2000 zavedeno daňové zvýhodnění všech zaměstnavatelůbez ohledu na jejich organizační formu. Cílovou skupinou jsou všichnizaměstnanci bez ohledu na jejich postavení, věk či jiné charakteristiky. Daňová úlevamá formu dodatečné odečitatelné položky ze zisku. To znamená, že výdaje navzdělávání byly jednak zahrnuty do celkových nákladů podniku a navíc je jejich určitáčást dodatečně odečtena od daňového základu. Při zavedení v roce 2000 bylaodečitatelná položka stanovena ve výši 9 % z celkových výdajů na vzdělávací kurzyzajišťované podnikem externě. V roce 2002 byla tato hranice posunuta na 20 % arozšířena o možnost zahrnutí i kurzů zajišťovaných interně. To umožňuje snížitdaňovou základnu celkově o 120 % skutečných nákladů na vzdělávání. Podniky, kterénevykazují dostatečnou úroveň zisku, aby mohly inkasovat výhody tohoto opatření,mají možnost žádat tzv. daňový úvěr ve výši 6 % skutečných výdajů na vzdělávání(Bildungspraemie). Vzdělávací kredit má stejnou funkci jako odpočitatelná položka.Žádost o vzdělávací úvěr je podávána v rámci žádostí o daňové vratky, kdy jeodpočítáván z daňových závazků podniku.Daňové úlevy jsou v Rakousku hodnoceny pozitivně. V současné době probíhajídiskuse, v rámci nichž Hospodářská komora navrhuje zvýšit míru odečitatelné položkyaž na 40 % pro malé a střední podniky a pro financování vzdělávání určitých skupin,zejména starších pracovníků, nízkokvalifikovaných osob a osob vracejících se porodičovské dovolené.3.7 Fond dalšího vzděláváníVeřejné výdaje, které jsou vynakládány na podporu dalšího vzdělávání, jsouv řadě případů financovány přímo ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů místních.V některých zemích jsou tyto veřejné zdroje odděleny od státního rozpočtu ve forměspecifického fondu, jehož příjmy a výdaje jsou stanoveny jednotnými předpisy.Zdrojem fondu jsou většinou povinné odvody podniků v určité výši z objemu mzdovýchprostředků.113 E. Leuven, H. Oosterbeek: „Evaluating the effect of tax deductions on training“, Journal of LaborEconomics, 2000 (http://www1.fee.uva.nl/scholar/oosterbeek/40.PDF)268