Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha II2. Zhodnocení existujícího legislativně systémovéhorámce2.1 Legislativní úprava vzdělávání starších osoba) Všeobecné podmínkyV ČR neexistuje specifická právní norma vztahující se ke vzdělávánídospělých, 101 tím spíše ke vzdělávání starších osob. Vzdělávání dospělých se řídí pouzeněkolika právními předpisy, které dílčím způsobem upravují vzdělávání jednotlivýchspecifických skupin (zaměstnanci, uchazeči a zájemci o zaměstnání) a poskytovánívzdělávání jednotlivými institucemi (školská zařízení, komerční vzdělávací instituce,církevní instituce, nezávislí lektoři a konzultanti) nebo postihují některé dílčí aspektyvzdělávání (např. pracovní úlevy pro studující při zaměstnání a jejich hmotnézabezpečení apod.). V žádném právním předpisu není brán zřetel na věkovou skupinustarších osob nad 50 let s výjimkou zákona o zaměstnanosti (zák. 435/2004 Sb.).Vzdělávání dospělých ve školách se řídí školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb.) v případě vzdělávání na základních, středních školách, konzervatořích avyšších odborných školách a zákonem o vysokých školách (č.111/1998 Sb. veznění pozdějších změn) v případě vzdělávání na vysokých školách. Dospělí mohou naškolách studovat v denní/prezenční formě nebo v tzv. ostatních formách studia. Totovzdělávání není uzavřeno ani starším osobám, i když se jedná o možnost spíšeteoretickou. Délka, obsah a většinou i formy studia málo respektují potřeby a možnostidospělých osob, natož osob ve vyšším věku, což je hlavní příčinou velmi omezenéhovyužívání této vzdělávací nabídky. K tomu přispívá i skutečnost, že zaměstnavatelnemá povinnost vytvořit studujícímu zaměstnanci takové pracovní podmínky, které bymu pomohly skloubit výkon zaměstnání se studiem.Zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších změn, dále ZP)neukládá zaměstnavateli jednoznačně povinnost poskytovat zaměstnanci pracovníúlevy a hmotné zabezpečení při vzdělávání. Rozlišuje tzv. prohlubování kvalifikace,které je nezbytné pro výkon práce sjednaný v pracovní smlouvě, a tzv. zvyšováníkvalifikace. V případě prohlubování kvalifikace se jedná o výkon práce a zaměstnancipřísluší mzda. Ve vyhlášce 140/1968 o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečenístudujících při zaměstnání ve znění posledních změn jsou pak upraveny dalšínároky studujících na pracovní volno a rozsah náhrady mzdy, příp. dalšího zabezpečení(platnost vyhlášky do konce roku 2006 - viz dále). Vzdělávání, které je zvyšovánímkvalifikace, a tedy vede k dosažení vyššího stupně vzdělání, musí zaměstnavatelschválit jako vzdělávání, které je v jeho zájmu, aby zaměstnanec mohl s určitouformou podpory od zaměstnavatele počítat. Zájem zaměstnavatele je tím podstatnýmfaktorem, který rozhoduje o tom, zda zaměstnanec na vzdělávání dostane či nedostaneúlevu. Vzhledem k nákladnosti takových úlev bývá získání souhlasu zaměstnavatele sezvyšováním kvalifikace obtížné. Podle ZP zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancemdohodu o zvýšení kvalifikace, ve které jsou specifikovány povinnosti zaměstnavatelea zaměstnance po dobu zvyšování kvalifikace. Zaměstnavatel se zavazujek poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zavazujek setrvání v pracovním poměru po určitou dobu, nejdéle však pět let, nebo k úhraděnákladů spojených se studiem, a to i v případě, že rozváže pracovní poměr před101 Jednotné, obecně respektované pojetí dalšího vzdělávání neexistuje. Vymezení pojmů, ze kterého vycházítato studie, je obsaženo v příloze.250