Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIProgram Individuálních vzdělávacích účtů - ILAs (Individual Learning Accouts)ve Velké Británii měl za cíl pozvednout vzdělanostní úroveň britské pracovní síly.Základní myšlenka spočívala v tom, že si jednotlivci zřídí spořící účet, ze kterého sibudou platit vlastní vzdělávání (ne jen vzdělávací kurz, ale i ostatní náklady sevzděláváním spojené, např. hlídání dětí). Jednotlivci získávají podporu od státu av některých případech i od zaměstnavatelů (vždy záleží na přístupu zaměstnavatele kevzdělávání). V principu jsou individuální vzdělávací účty zaměřeny na všechny dospěléosoby, kromě osob studujících denní studium a nezaměstnaných (tyto skupiny majíjiné možnosti podpory vzdělávání a rozvoje dovedností). Vláda poskytovala daňovouúlevu majitelům těchto účtů a příspěvky zaměstnavatelů na účty zaměstnanců bylyodečitatelnou položkou z daňového základu. Program individuálních vzdělávacích účtůbyl na národní úrovni spuštěn v září r. 2000, na základě důkazů o zneužívání systémubyl program v listopadu 2001 úplně uzavřen.V Rakousku byly individuální vzdělávací účty zavedeny v roce 1994 zemskouvládou Horního Rakouska s cílem finančně podpořit další vzdělávání osob s nízkouúrovní kvalifikace, a to jak osob zaměstnaných, tak nezaměstnaných. O tuto podporumohou žádat pouze osoby, které jsou maximálně vyučené, výše podpory se liší podletypu vzdělávacího účtu. Obecné vzdělávací účty se využívají na úhradu kurzůvedoucích k získání profesně užitečné další kvalifikace, účastníci musí předkládatpotvrzení o docházce. Prostřednictvím těchto účtů je hrazeno 50 % nákladů na kurz,maximálně však 726 EUR (10 000 ATS). Speciální vzdělávací účty jsou zaměřeny nazískání formálního vzdělání, např. výučního listu nebo složení mistrovských řemeslnýchzkoušek u registrovaných poskytovatelů tohoto vzdělání. Prostředky jsou vyplaceny ažna základě složení příslušné zkoušky, jejich výše je stanovena na 50 % nákladů,maximálně 1 450 EUR (20 000 ATS). V obou případech se jedná v podstatě o dotaci,která je přiznána jednotlivcům až následně, po úspěšném ukončení vzdělání. Tentozpůsob motivuje zejména k zodpovědnému přístupu k dalšímu vzdělání, na druhoustranu však může snižovat účast na vzdělávání ze strachu z neúspěšného absolvovánípřípadně k volbě kurzů, které jsou pod schopnostmi jednotlivce. Zkušenosti z aplikacetohoto nástroje ukázaly, že o tuto formu podpory projevily zájem především ti, kteříjiž výuční list měli, muži převažovali nad ženami a mladší věkové skupiny nad staršími.Největší účast byla mezi osobami do 30 let.Souhrnně lze konstatovat, že individuální vzdělávací účty, které mají charakterspořících účtů, byly neúspěšně zavedeny pouze ve Velké Británii. Jedná se zřejmě onástroj, u kterého by náklady na zamezení jeho zneužívání byly příliš vysoké, protomožnost zavedení je spojena s vysokou národní kulturou, která by považovala jehozneužití za silné, společensky nepřijatelné morální selhání. V Horním Rakousku přesnázev vzdělávací účet je využíván v podstatě systém dotací, kdy finanční příspěvkyjsou vypořádávány jako v případě vzdělávacích poukázek mezi institucí, která zabezpečujevzdělávání a institucí spravující daný nástroj.Individuální vzdělávací účty ve smyslu spořících účtů, na které by přispíval státči region ať ve formě určité finanční částky nebo v podobě odpočitatelné položky oddaňového základu, nejsou vhodným nástrojem pro podporu vzdělávání starších osob.Se vzděláváním starších osob jednak nelze otálet a jednak zajištění toho, že prostředkybudou skutečně vynaložené na vzdělávání, by bylo spojeno se značnými administrativnímináklady.266