Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIza každý další rok práce v souběhu se starobním důchodem zvyšuje o 1,5 % zakaždý odpracovaný rok (při dosažení 68 let). Věk odchodu do důchodu mezi 63. a 68.rokem věku si mohou svobodně zvolit i ti pracovníci, kteří pobírají částečný důchod.Zároveň jsou v současné době ve Finsku s výjimkou invalidního důchodu rušenyalternativní cesty k opuštění trhu práce ještě před dosažením statutárníhodůchodového věku (OECD, 2004).Částečným důchodem a jeho využitím ve Finsku se zabýval v roce 1995 ve svéstudii Mervi Takala. V rámci této studie podnikl i výběrové šetření mezi příjemcičástečného důchodu. Podle jeho zjištění téměř všichni respondenti pobírající částečnoupenzi setrvali v tom samém zaměstnání, ve kterém pracovali předtím na plný úvazek.S názorem, že částečný důchod představuje plynulý přechod do důchodu, souhlasilo60 % respondentů. Respondenti zejména oceňovali možnost více se ve volném časevěnovat rodině. Jedna třetina příjemců částečného důchodu uvedla, že psychická afyzická zátěž spojená s výkonem jejich zaměstnání se od zkrácení pracovního úvazkusnížila. Takové zjištění by nasvědčovalo tomu, že odchod do částečného důchodu můžepřispět k prodloužení pracovní kariéry. Autor studie na základě sebraných dat rovněždospěl k závěru, že částečný důchod nepředstavuje alternativu k invalidnímudůchodu, ale spíše k práci na plný úvazek (OECD, 2004). Pouze malé množstvípracovníků zaznamenalo problémy při přechodu na částečný úvazek. Devět z desetilidí pobírajících částečný důchod vnímalo samo sebe jako pracujícího, pouze každýdesátý se považoval za důchodce. Pouze 15 % respondentů průzkumu uvedlo, že posnížení jejich pracovního úvazku byl najat nový zaměstnanec. Přibližně v poloviněpřípadů byla část jejich pracovních povinností přenesena na ostatní zaměstnance atřetina respondentů uvedla, že vykonávají nadále stejnou práci, ale musí ji stihnoutv kratším čase. Je nutno poznamenat, že tato finská studie obsahuje informace osituaci z doby ještě před změnami, které vedly k velké popularitě částečného důchodu.Zaměstnanost starších pracovníků ve Finsku po zatraktivnění částečnéhodůchodu výrazně vzrostla a značný podíl na takovém vývoji lze připsat právě popularitětohoto schématu, které představuje vhodnou cestu k postupnému snížení počtuodpracovaných hodin na konci pracovní kariéry. Z tohoto pohledu jde tedy o příkladúspěšného zavedení částečného důchodu (OECD, 2006). V roce 2006 byla provedenaanalýza zabývající se souvislostí mezi využitím schématu částečného důchodu, věkemodchodu do důchodu a pracovní aktivitou po odchodu do důchodu. Hlavním cílemstudie bylo zjistit, zda má částečný důchod skutečně odkladný účinek na trvalý odchoddo důchodu. Překvapivě bylo zjištěno, že skutečnost, že pracovník pobírá částečnýdůchod, nemá na věk odchodu do důchodu vliv. Ani dalšími analýzami preferencístarších pracovníků nebyl takový vliv zjištěn. Nebyla zjištěna ani spojitost s pokračovánímpráce po odchodu do důchodu. Zjištěné skutečnosti ukazují, že v tomto konkrétnímpřípadě využití částečného důchodu oproti předpokladu nezvyšuje pravděpodobnostprodloužení pracovní kariéry. Tato studie podporuje pochybnosti spojenés tvrzením, že částečný důchod může fungovat jako efektivní nástroj k prodlouženípracovních kariér. Lze sice konstatovat, že jde o nástroj, jehož použití vede ke zvýšenízaměstnanosti starších pracovníků, ale tohoto výsledku je dosaženo za relativněvysokou cenu (Ilmakunnas, Ilmakunnas, 2006).V Rakousku existuje od roku 1999 schéma „Altersteilzeit.“ To umožňuje, abypracovník 5 let před dosažením statutárního důchodového věku pracoval na zkrácenýúvazek a výpadek ve výši mzdy mu byl částečně kompenzován. Podmínkou účastiv programu bylo, aby zaměstnavatel jako náhradu na zbytek úvazku přijal novéhopracovníka. V uvedené podobě nebyl o tento program velký zájem. Na konci roku 2000ale byla zrušena podmínka přijetí nového pracovníka a zároveň byla představenamožnost rozdělit období před odchodem do důchodu na 2 bloky. V prvním bloku342