Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha II- téměř stejně významně je hodnoceno finanční zvýhodnění starších zaměstnanců,zejména snížení jejich daní a odvodů (uvádí 54 % respondentů, výraznějizaměstnanci ve věku 50 až 64 let než osoby starší 60 let a zaměstnanci s vyšší nežnižší úrovní vzdělání; závažnost je charakterizována indexem 3,1).Za nejméně motivačně působivý je pokládán „přechod na fyzicky nebo duševněméně náročnou práci“, přičemž existuje výrazná diferenciace mezi zaměstnanci sezákladním vzděláním a nízkými výdělky (nejvyšší preference) a s vyšší úrovní vzdělánía vyššími výdělky (což zřejmě souvisí i s převažujícím fyzickým nebo duševnímcharakterem práce). Za ještě méně významné se pokládá „zkrácení pracovní doby“;jako silně motivující ji uvádí jen 32 respondentů, a to spíše ženy než muži, starší nežmladší. Zkrácená pracovní doba se stává významným faktorem pro pokračovánív pracovní aktivitě až u pracujících důchodců.(5) V postojích zaměstnavatelů se především potvrzuje, že zájem ozaměstnávání starších osob je relativně malý. Přitom existuje rozpor mezi hodnocenímspolečenské závažnosti problému zaměstnávání starších osob (cca 2/3 respondentůpokládá problém za závažný) a postoji k jejich zaměstnání v podniku konkrétníhozaměstnavatele; ve srovnávacím hodnocení sociálně-ekonomických typů zaměstnancůse „starší pracovník předdůchodového věku“ a „důchodce“ umísťují na posledníchpořadích žebříčku výhodnosti zaměstnání pro zaměstnavatele, jen 5 % podnikatelskýchsubjektů (spíše větších) realizuje konkrétní opatření umožňující větší rozsah zaměstnávánístarších osob.Z komplexu opatření, která by měla vést ke zvýšení zájmu o zaměstnávánístarších osob, vystupují podle zaměstnavatelů dva hlavní okruhy:Za prvé: vzdělávání starších osob. Jde o rozšíření nabídky vzdělávacíchkurzů, poskytování informací a bezplatné poradenství o možnostech jejich vzdělávánía zvyšování kvalifikace. Zaměstnavatelé kladou důraz na připravenost a kompetentnoststarších osob zvládat pracovní úkoly na požadované úrovni; odráží se to ve vysokémhodnocení výroků: „mít vyšší kvalifikaci, odborné znalosti a dovednosti“ a „lépe zvládatpráci s počítači a moderní komunikační technikou“.Za druhé: ekonomické (příjmové) zvýhodnění zaměstnávání staršíchosob. Tento směr prostupuje jako podstatný prakticky všechny okruhy hodnocení.V motivaci zaměstnavatelů se pokládá za prioritní „podporovat samostatně výdělečnoučinnost lidí starších 50 let (např. pomocí úlev na daních nebo odvodech do sociálníchfondů OSVČ)“ a dále „snížit odvody zaměstnavatelů za zaměstnance v předdůchodovéma důchodovém věku“. Obdobně se v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti zanejúčinnější považuje „poskytování dotací zaměstnavatelům na zaměstnání nezaměstnanýchstarších osob“. K podpoře vzdělávání starších osob považují respondenti zavýznamné „dotovat zaměstnavatelům školení osob starších 50 let“. Ve specifickéoblasti zaměřené na zvýšení pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením(znevýhodněním) se za základní považuje zrušení, resp. snížení pojistného zaměstnavatelůza tyto osoby.V příjmové motivaci zaměstnanců se pokládají za účinná opatření, která umožnízkrácení pracovní doby zaměstnancům předdůchodového věku bez vlivu na výšibudoucího důchodu a rovněž zvýhodnění přesluhování v úrovni budoucího důchodu.Určitý pozitivní vliv se přisuzuje rovněž snížení odvodů do sociálních fondů zaměstnancůmpředdůchodového a důchodového věku. Za nejméně vhodné se považujeuplatnění postihů za propouštění osob v předdůchodovém věku.138