Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIRakousko jako součást reformního balíčku zvýšilo v roce 2000 statutárnídůchodový věk o 18 měsíců (z 60 let u mužů a z 55 let u žen). Výsledkem souhrnureformních kroků bylo zvýšení zaměstnanosti ve věkové skupině 55-64 a do roku 2003vzrostl průměrný věk odchodu do důchodu o jeden rok. Nový Zéland přistoupilk rychlému zvýšení statutárního věku pro odchod do důchodu z 60 na 65 let během90. let minulého století a zaznamenal růst ukazatele participace starších pracovníků natrhu práce o více než 15 %. 152 Z mezinárodních srovnání vyplývá, že zvýšení statutárníhodůchodového věku o 1 rok znamená průměrně nárůst participace starších lidí vevěku 55-64 let o 3,7 %. 153 Ve většině členských států EU je statutární důchodový věknastaven na 65 let. V některých státech je k takové věkové hranici postupně statutárnídůchodový věk zvyšován (v Litvě bude například dosažena tato hranice v roce 2026).Ve Velké Británii již je pro muže statutární důchodový věk (státní penze) nastaven natuto hranici v současnosti a pro ženy bude dosažen v roce 2020. V Německu jev současnosti nastaven statutární důchodový věk pro muže i ženy na 65 let a 26.listopadu 2006 přijala spolková vláda rozhodnutí s cílem prosadit další zvyšování tétověkové hranice až na 67 let. Mezi rokem 2012 a 2029 bude postupně zvyšován věknároku na nekrácený starobní důchod z nynějších 65 až na 67 let. Pojištěnci, kteřídosáhli doby 45 let pojištění, budou podle tohoto plánu moci odejít do důchodu již v 65letech. Ve Francii byla v roce 2001 provedena reforma, jejíž součástí bylo postupnézvýšení statutární věkové hranice odchodu do starobního důchodu na 65 let. Totoopatření bylo provázeno úpravou pravidel pro povinné doby pojištění, které zohledňujídlouhé pracovní kariéry: pokud pojištěnec dosáhne 42 let pojištění, má nárok na plnýstarobní důchod již v 56-57 letech, 154 při dosažení 41 let v 58 letech 155 a při dosažení40 let pojištění v 59 letech. 156 Jediným členským státem EU, který měl donedávnastanovenou věkovou hranici pro odchod do starobního důchodu nad 65 let, byloDánsko, které ovšem po mnoha letech přistoupilo ke snížení této hranice ze 67 na 65let.V mnoha členských státech EU je tak jako u nás důchodovým systémemzohledňována výchova dětí formou zápočtu doby výchovy dítěte nebo její části dodoby pojištění jako náhradní doby. Zvýhodnění žen, které vychovaly děti, sníženímstatutárního důchodového věku zavedené v ČR je výjimkou. Jedině v Řecku jsoutakové ženy zvýhodněny možností odejít dříve do předčasného důchodu, pokud sestarají o postižené dítě. Na Slovensku byla zavedena bonifikace výchovy dětí formousnížení příspěvků na sociální pojištění (0,5 % za jedno dítě). V roce 2005 byla všaktato forma zohlednění výchovy dítěte v důchodovém systému zrušena a kompenzovánazvýšením slevy na dani za dítě. Důvodem byla administrativní náročnost spravovánítakového institutu nositelem pojištění. Byla kritizována i větší výhodnost snížení sazbypojistného pro lidi s vyššími příjmy.3.2 Ekonomická aktivita v důchodovém věkuVe většině členských států EU je přesluhování po získání nároku na starobnídůchod zohledněno. Výjimkou je pouze Irsko a Nizozemsko, kde institut přesluhovánínení zaveden. Ve Švédsku a Polsku je zohledněno přesluhování díky způsobu výpočtudávky a pojištěnec může získávat důchodová práva po celou dobu pracovní kariéry. Ve152 OECD: R. Duval, 2003153 Melbourne Institute Public Econimic Forum: Ralph Lattimore, 2005154 Podmínkou ovšem je, že dosáhl 1 rok a 3 měsíce pojištění ke konci roku, ve kterém dosáhl věk 16 let.155 Zde platí stejná podmínka.156 Podmínkou je, že dosáhl 1 rok a 3 měsíce pojištění ke konci roku, ve kterém dosáhl věk 17 let.314