Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha Imládeže na povolání - bude nutno úbytek mladých pracovních sil (v rozsahucca 240 tis. osob v r. 2020 oproti r. 2005) nahradit pracovními silami jinýchvěkových kategorií, nechceme-li řešení hledat v zahraniční migraci. S ohledemna minimální rezervy ve věkové skupině 25-54letých lze tuto náhradu hledatv podstatě jen u 55-64letých.3.4.2 Problém zvyšování míry zaměstnanosti starších osob v důsledkuzvyšujícího se věku odchodu do důchoduDomníváme se, že nezpochybnitelným faktem v poslední době (a zřejmě iv době následující) je postupné zvyšování reálného věku odchodu „do důchodu“,správněji odchodu ze zaměstnání v důsledku vyššího věku (a obdobně odchoduz ekonomické aktivity do neaktivity).Vycházíme dále z předpokladu:• že se specifické míry zaměstnanosti obyvatel ve věkových kategoriích 25-54 letpříliš nemění (a nebudou se ani v následujícím období zřetelně měnit 43 ),• ale že se mění a budou měnit míry zaměstnanosti mladších (tj. ve věkové skupině15-24 let, viz výše) z důvodu prodlužující se přípravy mládeže na povolání• a že se mění a budou dále měnit i míry zaměstnanosti starších osob (zejména vevěkové skupině 55-64 let) z důvodu zvyšujícího se tzv. „důchodového věku.Zde k tomuto posledně jmenovanému vlivu:Zvyšující se reálný věk odchodu ze zaměstnání (resp. z ekonomické aktivity)starších osob souvisí bezesporu s rostoucím věkem odchodu do starobního důchodustanoveným zákonem. Reálný růst odchodu do ekonomické „neaktivity“ ale nenítotožný s růstem této zákonem stanovené věkové hranice odchodu do důchodu. Zdepůsobí ještě řada dalších vlivů, např. právní podmínky pro odchod do předčasnéhodůchodu, vývoj rodinné ekonomické a sociální situace, celková poptávka po pracovníchsilách apod.V naší úvaze (tj. v 3. variantě dalšího vývoje zaměstnanosti) vycházíme z předpokladu,že zvyšování reálného odchodu starších osob z trhu práce do ekonomickéneaktivity bude v následujících letech obdobné jako tomu bylo v posledních minulýchletech. Za základ jsme vzali období 1996-2005, a to proto, že počínaje rokem 1996 jev platnosti nový zákon o důchodovém pojištění a že během této doby se výkyvy oběmasměry v důsledku změn podmínek pro předčasný důchod víceméně vyrovnaly (tj.v prvých letech po roce 1996 se projevoval vliv příznivých podmínek pro odchod dopředčasného důchodu, naopak v posledních letech se podmínky pro odchod dopředčasného důchodu zpřísnily).43 S ohledem na předchozí vývoj je tento předpoklad spíše optimistický. U většiny 5letých věkových skupinve věkové kategorii 25-54 let docházelo v minulých letech k mírnému poklesu specifických měr zaměstnanosti.Kdyby měl tento trend dále pokračovat, požadavky na zaměstnávání starších osob, zejména osobve věku 55-64 let, by dále narůstaly. Možnosti zvýšení míry zaměstnanosti ve věkových skupinách 25-49letých jsou hlavně ve snížení míry nezaměstnanosti. Na druhé straně s rostoucí hmotnou úrovní obyvatelstvalze u některých sociálních skupin (např. v domácnostech vysoce výdělečných osob) očekávatsnížení zájmu o zaměstnání.80