Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIIzískaných odborných znalostí, tak mají zhoršené výchozí podmínky v případě hledánínového zaměstnání.Přestože vzdělání představuje rozhodující faktor ovlivňující uplatnění napracovním trhu a nezbytnost průběžného vzdělávání je stále více zdůrazňována,projevují starší osoby nižší ochotu dále se vzdělávat či dokonce změnit současnoukvalifikaci. Zájem o další vzdělávání přímo souvisí s úrovní dosaženého vzdělání osob.Přístupnější skupinu lidí k dalšímu vzdělávání představují osoby s vyšší úrovní vzdělání.Lidé s nízkým vzděláním projevují podstatně menší zájem o další vzdělávání. Podlezkušeností expertů z úřadů práce nemají starší uchazeči o zaměstnání se základnímvzděláním příliš zájem o nabízené rekvalifikační kurzy. Pokud jsou ochotni podstoupitnějaké vzdělávání, pak spíše kurzy krátkodobé, zaměřené na výuku dovedností práces počítačem. Naproti tomu zaznamenávají úřady práce vyšší zájem starších osob oporadenské služby napomáhající starším v orientaci na trhu práce, motivační aktivity,nácvik dovedností a pracovně profesní diagnostiku.Nejčastěji uváděné důvody nižšího zájmu starších osob o další vzdělávánízahrnují pokles schopnosti učit se, problémy s pamětí, nedostatek sebedůvěry a strachze studijních neúspěchů, přesvědčení starších osob o nepotřebnosti dalšího vzdělávání,jehož výsledky - vzhledem k blížícímu se odchodu do důchodu - nebude možné anidostatečně využít, nevyhovující vzdělávací nabídka nezohledňující specifické potřebystarších osob.Hlavním problémem v oblasti dalšího vzdělávání je neexistence komplexníhosystému dalšího odborného vzdělávání a chybějící speciální vzdělávací kurzy zaměřenécíleně na věkově starší pracovní sílu, jenž by zohlednily specifické potřeby staršíchosob. Školskému systému je vytýkána jeho nepružnost a nedostatečná připravenostškol na vzdělávání starších (délka vzdělávacích programů, tradiční výukové metody).Nedostatky existují také v oblasti certifikace neformálního vzdělávání a problémem je iprozatímní nemožnost uznávání kvalifikace na základě získané praxe. Nezbytné je, abyse celoživotní vzdělávání stalo samozřejmostí každodenního života jedince a působilotak jako účinná prevence vzniku problémů. Vzhledem k nižšímu zájmu starších osob odalší vzdělávání je i jejich informovanost a zájem o získání potřebných informací malá.Přesto zde chybí ucelený informační systém a zajištění potřebných informací vyžadujevíce aktivity ze strany jedince.1.4 ZaměstnáváníExperti úřadů práce se shodují, že zaměstnavatelé obecně projevují setrvalemalý zájem o starší pracovníky, neboť mladší věkové kategorie pro ně představujíperspektivnější pracovní sílu. Zaměstnavatelé ve vztahu k starším pracovníkůmzaujímají spíše negativní postoj. Starší pracovní sílu považují za méně výkonnou,neovládající práci s novými technologiemi a nedostatečně jazykově vybavenou,zatíženou nevhodnými pracovními návyky z předešlého zaměstnání, více trpící zdravotnímiproblémy. Naopak nejvíce si zaměstnavatelé na starší pracovní síle cennízodpovědnějšího přístupu k plnění pracovních povinností, pracovních a životníchzkušeností a praktických dovedností. V případě starších uchazečů o zaměstnáníevidovaných na úřadu práce může být zájem zaměstnavatelů částečně ovlivněnfinanční podporou poskytovanou z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti v případězaměstnání staršího pracovníka. Skutečný zájem zaměstnavatelů však závisípředevším na předmětu činnosti podnikání, stavu uspokojení poptávky po pracovní síleurčité profese, odborné způsobilosti staršího pracovníka. Vliv mají také individuálnípreference zaměstnavatele a jeho osobní vztah k starší části populace.358