Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIb) Zavedení schématu částečného důchodu jako součásti systému důchodovéhopojištění umožňujícího čerpání částečného důchodu již před dosaženímstatutární věkové hranice pro odchod do důchoduŠlo by o alternativu odchodu do předčasného důchodu. Každý pojištěnec bymohl (například 3 nebo 5 let) před dosažením statutární věkové hranice pro odchod dodůchodu požádat o částečný starobní důchod (například poloviční důchod). Při takovémčástečném důchodu by mu byla pod podmínkou zkrácení pracovního úvazku vyplácenadůchodová dávka. Její výše by byla odvozena od rozdílu mezi výší příjmu předzkrácením úvazku a po něm. Tato dávka (například ve výši 50 % výpadku mzdy) bybyla hrazena z důchodového systému. Podmínkou k účasti na programu by bylasplněná doba pojištění minimálně 35 let. Výpadek plateb do systému důchodovéhopojištění by byl kompenzován (nebral by se při výpočtu důchodu v úvahu). Tentozpůsob odchodu do důchodu by tedy neměl negativní vliv na budoucí výši důchodovédávky.VýhodyJako nástroj ke zvýšení míry ekonomické aktivity starších pracovníků by patrněbylo takové řešení účinné. V této podobě funguje schéma částečných důchodů veFinsku a je populární. Jeho zavedení v České republice by patrně rovněž přineslo vyššízaměstnanost starších pracovníků, ale při hodnocení přínosu schématu je třeba vzítv úvahu i další kritéria hodnocení. Na celkový počet hodin odpracovaných staršímipracovníky by zavedení takového schématu částečného důchodu nemělo patrně velkývliv (viz 3.).NevýhodyFinancování schématu by patrně bylo velice nákladné, pokud by schéma mělobýt dostatečně atraktivní ve srovnání s předčasným důchodem. Náklady by přitomnesl zejména systém důchodového pojištění, jehož úkolem není řešit problémy na trhupráce. Zkrácení pracovních úvazků mnoha pracovníků by mělo negativní dopad napříjmy celého systému sociálního pojištění i na příjmy státního rozpočtu z daní zpříjmů. Schéma by také bylo zneužitelné (viz 4.2 a)). Z hlediska důchodového systémuby tento směr řešení přinesl i zvýšení výdajů spojené s placením dávky. To jevzhledem k očekávanému vývoji bilance důchodového účtu nepřijatelné. Pokud byplatila hypotéza, že přechod na práci na částečný úvazek na konci pracovní kariéryznamená prodloužení pracovní kariéry, tak by delší setrvání pracovníka na trhu prácemohlo z hlediska veřejných rozpočtů do jisté míry kompenzovat výše zmíněné náklady.Podle zkušeností Finska se však zdá, že tato hypotéza spíše neplatí (viz 3.).c) Zavedení schématu částečného důchodu financovaného z aktivní politikyzaměstnanosti (APZ)Pracovníkovi, který zkrátí pracovní úvazek na polovinu, by zaměstnavatel hradil50 % rozdílu oproti původní mzdě a rovněž sociální pojištění podle původní výše mzdy.Zaměstnavatel by měl nárok na dotaci ze zdrojů APZ ve výši 50 % (popřípadě 100350