Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIRozdíly v připravenosti starších osob jsou závislé i na vykonávané profesi.Pokud jde o profese, které prodělaly podstatný technologický pokrok (technicképrofese) či se podstatně rozšířil a změnil jejich obsah (např. účetnické činnosti), staršíosoby i při dlouholeté praxi mají jen dílčí znalosti svého oboru z hlediska současnýchpožadavků.2. Ochotu dále se vzdělávat hodnotí úřady práce zejména z hlediska ochotyúčastnit se rekvalifikací. Ta je silně závislá na úrovni počátečního vzdělání - s nižšíúrovní dosaženého vzdělání se ochota účastnit se rekvalifikací snižuje. Tato závislostplatí obecně pro celou populaci, se zvyšujícím se věkem však sílí. Navíc v některýchpřípadech, jak vyplývá ze zkušeností úřadů práce, se rekvalifikací nechtějí účastnit anivysoce kvalifikovaní pracovníci. Jde zejména o ty osoby, které ve své profesní kariéředospěly do relativně vysokého postavení, z něhož byly odvolány a propuštěny. Vesvém věku mají jen mizivou šanci nalézt zaměstnání s obdobným společenskýmstatutem. O práci s nižším statutem nemají zájem, a proto nevidí ani smysl serekvalifikovat.Zájem o rekvalifikace se snižuje i s horším zdravotním stavem a také s délkourekvalifikačního kurzu. Dlouhé rekvalifikační kurzy jsou v naprosté většině staršímiosobami odmítány. V případě, že existuje nabídka pracovního místa, dávají staršíosoby přednost okamžitému výdělku před pobíráním dávky v rekvalifikaci. Působí zdesnaha, aby výpadek v příjmu byl co nejkratší a byla zachována dosavadní životníúroveň.Naopak zájem o rekvalifikaci se zvyšuje s příslibem získání zaměstnánínebo souvisí se snahou udržet si zaměstnání ve svém oboru. Zájem o účastv rekvalifikaci projevují silněji osoby, které s ohledem na současné požadavky zaměstnavatelůsvou profesi umí pouze částečně (např. účetní, fakturanti), nebo zájemci o tyobory, kde se základní profesní dovednosti podstatně rozšířily o nové poznatky, např.počítačové a jazykové.Hlavními argumenty starších uchazečů o zaměstnání pro odmítání rekvalifikaceje přesvědčení o neperspektivnosti vzdělání vzhledem k délce období chybějícího doodchodu do důchodu, dále přesvědčení, že nejsou schopni se nové věci naučit, ale isnaha co nejrychleji získat nové zaměstnání a znovu vydělávat a nezdržovat sevzděláváním, zatímco jsou odkázáni na podporu.3. Hlavní problém dalšího odborného vzdělání starších osob je spatřovánv samotné neexistenci systému dalšího vzdělávání, v jehož rámci by mohlo býtnabízeno vzdělávání specificky koncipované pro tuto věkovou kategoriiz hlediska rychlosti výuky, rozsahu výuky, výukových metod. Starší občané častodávají přednost vzdělávání ve skupině stejně starých osob s lektorem, který nenívýrazně mladší než jsou oni sami. Metody výuky by měly respektovat možnosti staršíchosob, tzn. že výukové programy by měly intenzitu studijních povinností pouze postupnězvyšovat, zařazovat i opakování učiva z nižších úrovní, používat pedagogiku prodospělé.Vzdělávání dospělých zabezpečované školami je pro tuto věkovou kategoriipovažováno za zcela nevyhovující, neboť je svým charakterem výlučně zaměřeno namladší zájemce. Problémem jsou také shodné vstupní požadavky pro všechny věkovékategorie.Součástí specifického přístupu ke starším pracovníkům je také nezbytnáprovázanost školení s praktickou aplikací nabytých nových dovedností (viz ÚP Opava).Praktická aplikace v reálném pracovním prostředí by měla být dlouhodobější, aby semohly nové informace a dovednosti dostatečně zažít a upevnit.240