12.07.2015 Views

Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Příloha IIneboť i když názvy zaměstnání zůstávají stejné, požadavky na jejich výkon prošlyvýraznými změnami. Vedle toho je z průzkumu dovedností obyvatelstva 98 zřejmé, že<strong>osob</strong>y se vzděláním bez maturity jsou hůře vybaveny všeobecnými, tzv. klíčovýmidovednostmi, které usnadňují přechod z jednoho zaměstnání do druhého a rychlouadaptaci na změny na trhu práce. Pro učňovské vzdělání získané před 20-30 lety bylonavíc charakteristické úzké profesní zaměření, které požadovanou adaptabilitu aflexibilitu ještě více znesnadňuje.Ve vyšších kvalifikačních úrovních má jednoznačnou převahu mladší věkováskupina. Vcelku překvapivé je zjištění, že předstih mladší věkové skupiny je vyšší ustředoškolského vzdělání s maturitou než u terciárního vzdělání. Terciárního vzdělánídosáhlo 12,3 % <strong>osob</strong> z mladší věkové skupiny a 10,5 % <strong>osob</strong> ze starší věkové skupiny,u středoškolského vzdělání s maturitou byly tyto podíly 36,7 % a 27,6 %. Nástavbovéhovzdělání dosáhlo 2,4 % mladší populace a 1,6 % starší populace.Horší kvalifikační struktura starší populace ve srovnání s mladou generací seprojevuje i v ostatních evropských zemích. Zde dokonce výrazněji než v ČR. Vzhledemk tomu, že vzdělanostní mobilita, tj. pravděpodobnost, že děti dosáhnou vyššíhovzdělání než jejich rodiče, je v ČR velmi nízká ve srovnání s Evropou, je kvalifikačníznevýhodnění starších generací oproti mladým v ČR menší než v ostatních zemích.Kvalifikační ztráta plynoucí z nižšího zastoupení terciárně vzdělaných je v ČR pouze 2,1p.b., zatímco v <strong>EU</strong>-25 je to 7,1 p.b. Obdobně je ztráta starší generace plynoucí z vysokéhozastoupení <strong>osob</strong> se základním vzděláním v ČR pouze 7,6 p.b., zatímco v <strong>EU</strong>-25 jeto téměř dvojnásobek (14,0 p.b.). To pro starší generaci v ČR znamená ve srovnánís jejich vrstevníky v <strong>EU</strong> relativní výhodu pro udržení si zaměstnání.Graf č. 2 Vzdělanostní struktura <strong>osob</strong> ve věku 25-44* let a ve věku 45-64* letv ČR a v průměru <strong>EU</strong>-10, <strong>EU</strong>-15, <strong>EU</strong>-25 (2005, v %).nízké střední vysoké100%90%80%14,127,319,826,112,020,013,919,070%60%50%40%79,447,669,851,173,940,263,944,230%20%10%0%39,836,825,222,822,26,510,414,1CZ <strong>EU</strong>15 <strong>EU</strong>10 <strong>EU</strong>25 CZ <strong>EU</strong>15 <strong>EU</strong>10 <strong>EU</strong>25mladší populace 25-44 letstarší populace 45-64 letZdroj: <strong>EU</strong>ROSTAT, LFS, 2005, 2Q, vlastní analýza objednaných dat.Pozn.: *) Šetření neumožňuje členění na věkové skupiny 25-39 a 50-64 let.Úroveň vzdělání významně ovlivňuje míru ekonomické aktivity starších <strong>osob</strong>.Ve věkové skupině nad 50 let si pouze vysokoškoláci udržují vysokou úroveňekonomické aktivity (nad 80 %). Nízkokvalifikované <strong>osob</strong>y, jejichž míra ekonomickéaktivity byla i předtím nízká, jsou ve starším věku jednoznačně vytlačovány z trhupráce. Ze skupiny <strong>osob</strong> se základním vzděláním ve věku 50-64 let je pouze třetina98 Šetření SIALS (Second International Adult Literacy Survey), OECD229

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!