Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IIzůstal na stejné úrovni, zatímco u žen došlo k jeho nárůstu o rok. 119 Na těchto údajíchse projevilo rozdílné tempo postupného zvyšování statutárního důchodového věku umužů a žen. S postupným zvyšováním statutární věkové hranice pro odchod dodůchodu dochází v posledních letech k růstu průměrného reálného věku odchodu dodůchodu a k růstu míry ekonomické aktivity, a to zejména u žen ve věkové kategorii55-59 let (viz tab. č. 1). Vývoj míry ekonomické aktivity starších může být způsobencelou řadou faktorů. Genderové rozdíly v přírůstcích míry ekonomické aktivity staršíchosob ale ukazují na souvislost se zvyšováním statutárního důchodového věku.Rychlejší nárůst míry ekonomické aktivity žen oproti nárůstu míry ekonomické aktivitymužů ve věkové skupině 55-64 totiž pravděpodobně souvisí s rozdílným tempemnárůstu statutárního důchodového věku pro muže a ženy. Rychlejší růst míryekonomické aktivity starších žen není způsoben tím, že by muži častěji unikali doschémat předčasných a invalidních důchodů. 120 Zvyšování statutárního věku odchodudo důchodu tedy u žen ve věkové skupině 55-64 let přispívá k růstu jejich ekonomickéaktivity. Z toho lze dovozovat, že postupné zvyšování statutárního důchodového věkupůsobí nepochybně jako jeden z faktorů ovlivňujících růst míry ekonomické aktivitystarších pracovníků.Tabulka č. 1 Míra ekonomické aktivity (%) a její vývoj (1996-2005) vevěkových kategoriích 55-59 a 59-64 letmuži 1996 2000 2001 2002 2003 2004 200555-59 let 77,4 75,8 76,8 79,5 80,0 81,4 82,860-64 let 32,0 24,5 24,1 30,0 31,2 30,9 34,4ženy 1996 2000 2001 2002 2003 2004 200555-59 let 33,0 32,6 33,3 37,7 42,1 45,5 49,060-64 let 13,6 11,9 13,0 13,0 13,7 13,0 12,9Zdroj: Karpíšek, 2006: Statistická analýza zaměstnanosti starších lidíV důsledku prodlužující se střední délky života obyvatel ČR je současnénastavení statutární věkové hranice odchodu do důchodu v dlouhodobém časovémhorizontu neudržitelné při jakékoli budoucí podobě systému. 121 Všechny parlamentnístrany kromě KSČM s jejím zvyšováním do budoucna počítají. Postoj veřejnosti kezvyšování statutárního důchodového věku je obecně spíše záporný. Podle šetřenípodniknutého mezi staršími zaměstnanci není příliš vhodným opatřením ke zlepšenímožnosti uplatnění osob starších 50 let. 122 Tento výsledek lze ale vykládat jakonesouhlas se zavedením takového opatření, které by se respondentů a podmínek, zakterých budou moci odejít do důchodu, osobně týkalo. Do 63 let by chtěly ukončit svoupracovní činnost tři čtvrtiny obyvatel ČR, do 65 let by chtěl pracovat už pouze každýdesátý. 123 Tyto postoje obyvatel potvrzují i zjištění šetření INVENIO 2006 opreferencích populace ČR ohledně plánovaného věku odchodu do důchodu. Mezi119 Zdroj: Data ČSSZ a Pojistně-matematická zpráva o sociálním pojištění MPSV, 2004, 2006120 Přitom podíl předčasných důchodů vyplácených ženám je dlouhodobě vyšší než u mužů. V roce 2005bylo 61 % všech trvale krácených a 58 % dočasně krácených důchodů vypláceno ženám. Pokud jde oinvalidní důchody, podíl plných invalidních důchodů vyplácený ženám je dlouhodobě přibližně 50 %.V případě částečných invalidních důchodů bylo v roce 2005 vypláceno ženám 45 % důchodů.121 závěrečná zpráva výkonného týmu komise pro přípravu podkladů pro důchodovou reformu122 Markent, 2005123 Markent, 2005303