Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha III‣ Výrazněji zvýhodnit výši důchodu při přesluhováníVýrazně motivační opatření pro setrvání v zaměstnání. Je zřejmé, že stálé krácenídůchodu je nevýhodné a snižuje zájem občanů o odchod do předčasného důchodu.Zvýhodnění přesluhování by mělo být velmi motivační.‣ Krátit (případně až po zrušit) odvody některých daní a pojistného (např.pojistného na důchodové pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,pojistného na zdravotní pojištění) placené jak zaměstnavatelem, takzaměstnancemOrientace jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Zvyšuje se nejen zájemzaměstnavatelů, ale rovněž zaměstnanců o setrvání v práci. Toto opatření by mělo býtorientované až na lidi pár let před důchodovým limitem.‣ Nesnížit pracovní příjem úměrně se snížením pracovní doby nebovýkonnosti, část rozdílů hradit z prostředků politiky zaměstnanostiToto opatření je diskutabilní a lze jej zřejmě také zneužívat. Rovněž by byloadministrativně náročné.‣ Pro výpočet starobního důchodu vycházet z předpokladu, jako kdyby sepracovní příjem po dosažení určitého věku nesnížil, i když ke sníženíreálně došlo.Je zřejmé, že lidé by měli zájem i o zaměstnání za méně peněz. Na druhé straně byefekt tohoto opatření neovlivňoval zájem zaměstnavatelů o starší pracovníky v takovévýši, jak je potřebné, pokud by jej ovšem „nevyužívali“ k omezování platu staršíchosob.‣ Za přijetí do zaměstnání nezaměstnaných seniorů v předdůchodovém věkuposkytovat zaměstnavatelům po určitou dobu (např. 3 roků) za určitýchpodmínek (např. přijetí až do dosažení důchodového věku) určité dotacez prostředků politiky zaměstnanosti.Již se realizuje nyní. Lze zajistit, ovšem poskytování financí v tak dlouhé lhůtě byzřejmě výrazně zatěžovalo rozpočet APZ. Jeho limitem je rovněž orientace pouze nalidi, kteří by byli nějaký čas nezaměstnaní. S tímto by mohli zaměstnavatelékalkulovat, propouštěli by starší lidi, přijímali by nové, aby získali státní finance.‣ Dořešit systém dalšího odborného vzdělávání se zaměřením na staršíosobyDomníváme se, že toto opatření se u starších osob nesetká s přílišnou pozitivníodezvou, a nebude tudíž efektivní. Starší člověk se většinou „bojí“ absorbovatnejnovější poznatky, „bojí“ se počítače a nových technologií a rovněž jeho jazykovávybavenost zdaleka neodpovídá například jazykovému záběru starších lidí na západ odnašich hranic. Proto se domníváme, že další odborné vzdělávání u starších osob patrněpříliš efektivní nebude.438