Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha IINevýhody:• Nevýhodou je určitá zátěž přenášená na podniky v souvislosti s nutnostíorganizačně vytvořit takové podmínky, aby bylo uvolnění pracovníka možné.• V případě refundací a bonusů vyplácených úřady práce je nutno počítat s určitýmnavýšením prostředků APZ, refundace mezd, eventuálně na platby pojistného.• Dále bude třeba zajistit příslušné administrativní kapacity a dobrou koordinacipostupu mezi podniky a ÚP.Orientační odhad nákladů:V případě, že by byla poskytována náhrada mzdy za 1 týden ročně, a zapředpokladu, že se dalšího (formálního či neformálního) vzdělávání účastní cca 17,2 %z celku ekonomicky aktivní populace (13,6 % ze skupiny osoby nad 50 let věku) a žePDV by využila jedna třetina z nich, pak by roční náklady na refundaci mezdzaměstnavatelům činily odhadem cca 1,9 mld. Kč. Náklady, které by se týkaly pouzeskupiny osob nad 50 let za stejného předpokladu, by byly 0,4 mld. Kč (uvažována jeprůměrná mzda a refundace plných mzdových nákladů zaměstnavatelů).Dále je třeba brát v úvahu náklady na rozšíření kapacit pracovních úřadů aorganizační a administrativní zabezpečení procesů spojených s PDV.4.2.4 Neplacená dovolená na vzděláváníV některých zemích je poskytováno zaměstnancům právo čerpat neplacenoudovolenou na vzdělávání, případně neplacené služební volno (až do doby několika letběhem pracovní kariéry), které může zaměstnanec využít podle svého uvážení, tedy ina účely vzdělávání. Většinou se však nejedná o neplacené volno v pravém slovasmyslu, neboť občan získává nějakou formu příspěvku či podpory z veřejných zdrojů.Po dobu čerpání volna je chráněn proti propuštění a na jeho místo zaměstnavatelpřijímá nového pracovníka.Neplacená dovolená na vzdělávání může být doplňkovým opatřením, kterérozšíří spektrum možností pro zájemce o vzdělávání. Patrně však nebude poskytovatzáklad ke komplexnímu řešení problematiky. Podstatným motivačním faktorem jeskutečnost, zda by byly v době čerpání volna poskytovány příspěvky, a pokud ano,v jaké výši. Dále by bylo třeba vyřešit otázku zdravotního a sociálního pojištění, tj.,zda by plátcem zůstal zaměstnavatel (to by patrně snížilo ochotu zaměstnavatelůposkytovat souhlas k čerpání volna), zda by si je hradil zaměstnanec či zda by jejichhrazení po dobu studia převzal stát.V případě žádných či nízkých příspěvků by se neplacená dovolená na vzdělávánístala okrajovou možností buď pro zájemce z vyšších příjmových skupin nebo proosoby, které by si zajistily financování z jiných zdrojů (např. zahraniční stipendium).Zavedení neplacené dovolené na vzdělávání by vyžadovalo především doplněnízákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, zákona o veřejném zdravotním pojištění azměny další související daňové a účetní legislativy. Bylo by třeba upravit i všechnyzákonné normy týkající se výplat dávek ze sociálního zabezpečení (neplacenoudovolenou na vzdělávání nebo její část považovat např. za dobu zaměstnání.)283