Podpora zaměstnávání starších osob - Mature @ EU

Příloha II41-59letých pociťuje nejtíživěji a současně, že kategorie osob nad 50 let se stávánejhůře umístitelnou skupinou trhu práce s výrazně nejvyšším podílem dlouhodoběnezaměstnaných. Z těchto důvodů úřady práce podporují zvýšený důraz APZ narizikovou skupinu nezaměstnaných uchazečů nad 50 let. Její účinnost by však bylopodle nich nutné podpořit zvýšením uvolněných finančních prostředků na APZs cílem zvýšení motivace starších uchazečů pracovat a zaměstnavatelů tyto osobyzaměstnávat.Nejohroženějšími skupinami starších uchazečů o zaměstnání jsou podle míněníúřadů práce:- ženy z nižších administrativních pozic,- osoby z dělnických profesí,- osoby z dříve nadprůměrných příjmových skupin (střední management),- osoby se zdravotními problémy,- osoby s nízkou vzdělanostní úrovní,- osoby pečující o rodinné příslušníky,- ženy, které většinu svého života byly v domácnosti,- osoby bez znalosti cizího jazyka a práce s PC.Úřady práce se shodují, že zájem zaměstnávat starší pracovníky je v ČRobecně malý. Zaměstnavatelé preferují mladší osoby především z důvodů lepšíhozdravotního stavu, vyšší kvalifikace a výkonnosti, vyšší adaptability a ochoty dále sevzdělávat. To potvrzuje i výzkumné šetření zaměstnavatelů realizované Markentemv roce 2006. Pouze pro desetinu zaměstnavatelů v ČR byli starší pracovníci vysocežádanou pracovní silou a pro polovinu z nich pak pracovní silou v zásadě žádanou. Tatopozitivní tvrzení se týkala především nepodnikatelských subjektů a zaměstnavatelův odvětví lesnictví a zemědělství, která jsou obecně charakteristická vysokým podílemstarších pracovníků. Zbylých téměř 40 % zaměstnavatelů nepovažuje pracovnípotenciál starších pracovníků za atraktivní z hlediska jejich pracoviště.Ještě názorněji lze tento nezájem ilustrovat porovnáním preferencí zaměstnavatelův případech, kdy si mohou zvolit mezi dvěma rozdílnými uchazeči o pracovnímísto. Z této komparace jednoznačně vychází, že zaměstnavatelé v ČR dávají přednoststaršímu pracovníkovi v předdůchodovém věku pouze v případě, kdyby jeho protiuchazečembyl člověk ještě starší - důchodce. Ostatní skupiny uchazečů, např. absolventy,ženy po mateřské dovolené, mladé lidi s rodinou zaměstnavatelé oproti staršímpracovníkům vždy upřednostňují (Markent, 2006).V otázce, jak řešit nastalé problémy starších osob na trhu práce jsou úřadypráce zajedno, že nejefektivnější opatření, spolu s podporou zvyšování vzdělání akvalifikace, je finančně motivovat zaměstnavatele při přijímání starších zaměstnanců.Například formou daňových úlev v nákladech práce na uchazeče nebofinančními dotacemi zaměstnavatelům při tvorbě nových pracovních míst pro staršíuchazeče.Je zajímavé, že také sami zaměstnavatelé považují problematiku starších osobna trhu práce za velmi vážný problém (prakticky ze dvou třetin) hodný celospolečenskéintervence. Podle nich by k vyšší přirozené poptávce po starších pracovnících přispělopředevším zvýšení jejich kvalifikace a odborných znalostí a dovedností a také vyššíznalost práce s PC. Z hlediska opatření APZ, která by mohla účinně změnit danou199