[tel-00462108, v1] L'exil de Jan ?ep : contribution à l ... - HAL-Inria

tel-00462108, version 1 - 8 Mar 2010
L’écrivain tchèque Jan Čep (1902-1974), qui compta au nombre des médiateurs
importants des rapports culturels franco-tchèques dans l’entre-deux-guerres, fut, à la
suite du Coup de Prague en 1948, contraint à quitter son pays. Ami et traducteur de
Pourrat et de Bernanos, il choisit naturellement la France comme patrie d’adoption.
L’exil parisien s’avère pour Čep une rude épreuve existentielle. Conditions
matérielles dures, déracinement linguistique, manque d’écho favorable pour son œuvre,
tout cela fait que Čep vit en marge de la vie littéraire française. Il s’engage d’autant plus
dans diverses structures de l’émigration tchèque, notamment dans la rédaction
tchécoslovaque de Radio Free Europe où il déploie son art de l’essai dans des
méditations imprégnées d’humanisme chrétien. L’essai autobiographique Ma sœur
l’angoisse que Čep écrivit directement en français dans les années 1960, représente la
somme de sa vie et de sa pensée.
Mots-clés : Jan Čep, écrivain catholique, littérature tchèque, exil littéraire.
The Czech writer Jan Čep (1902-1974), one of important mediators of French-Czech
cultural relations between the two World Wars, was forced to emigrate after the
Communist coup in 1948. As Čep was the friend and translator of Pourrat and
Bernanos, he naturally chose France as his adoptive homeland.
Nevertheless, exile in Paris turned into a harsh existential ordeal for Čep. Difficult
material conditions, linguistic disunity, and the fact that his writing was not accepted by
a new audience made Čep an outsider in a French literary life. This status led to his
increased involvement in the Czech émigré community, especially work on the
Czechoslovak editorial staff of Radio Free Europe, where he developed his essay style
in meditations infused with Christian humanism. The autobiographical essay My Sister
Anxiety, written in French in the 1960s, repesents a summary of Čep’s life and ideas.
Key words: Jan Čep, Catholic writer, Czech letters, literary exile.
Český spisovatel Jan Čep (1902-1974), jeden z významných prostředníků
meziválečných česko-francouzských kulturních vztahů, byl po komunistickém puči
v roce 1948 přinucen k emigraci. Jako přítel a překladatel Pourratův a Bernanosův si za
svou adoptivní vlast zcela přirozeně zvolil Francii.
Pařížský exil se však Čepovi stal drsnou existenciální zkouškou. Tvrdé materiální
podmínky, jazyková rozpolcenost, nepřijetí jeho díla novým publikem, to vše je
příčinou, že Čepův exil se odehrál na okraji francouzského literárního života. O to více
se Čep zapojoval do různých struktur české emigrace. Zcela mimořádný byl jeho přínos
v československé redakci Rádia Svobodná Evropa, kde rozvinul své umění eseje
v meditacích skrz naskrz proniklých křesťanským humanismem. Sumu svého života a
myšlení podal Čep v autobiografickém eseji Sestra úzkost, kterou napsal v šedesátých
letech přímo francouzsky.
Klíčová slova: Jan Čep, katolický spisovatel, česká literatura, literární exil.
459