Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

řidla, tak také Stvořitel vsypal i do nás sůl, sůl přirozeného zákona – přiroze
ného vědomí toho, co je správné. A stejně tak, jako nebývá hospodyně
vinna, když se zkazí sýr, přestože jej dobře osolila, ale sám sýr je vinen
a přisouzen sviním, tak nemůže být vinen Bůh naší špatností, my sami jsme
ji zavinili.
Tato praktická ukázka měla demonstrovat, jak jsou obrazy, přirovnání a metafory
svérázné, přebujelé, pečlivě hledané a do detailů propracované. Stejně
promyšlená a propracovaná je zároveň i celá stavba jednotlivých textů. To, že
jsou na první pohled vnímány jako chaotické a zmatečné blouznění, je způsobeno
především jejich složitou syntaktickou stavbou.
Traktáty obsahují celý arzenál obvyklých rétorických a poetických prostředků.
Rozsáhlé výčty, řadu epitet a mnohá přirovnání ilustruje následující úryvek:
Rybová slovu, a nedarmo, nebť jako ryba oplývám a koupi se šplechtáním u vodě
rozkoši všemi smysly života svého: v měkkém oděvu a v křtaltovném, v lehkých
a kyprých peřinách a v sytých poduškách, ušima v pochlebných radách a chválách,
očima v barvách, čichem v vůni, okušením v sladkostech a v chutných
lahod(|215v)ách pokrmův rozkošných, srdcem v nadálých oddavcích, břichem
v sytosti, a nadto i penězi a groši sem tak jako ryba koupavá lupinami osutá.
V pojednáních je patrná snaha o pestrost výrazu a neopakování slov střídáním
synonym.
Často se objevují zvolání, obsahující citoslovce (Auve, ach auve, Pane Bože
můj, ryba se z tvého nevodu vydřela! 216v). Nejen ve výběru oblastí podobenství
a metafor se snaží autor přiblížit své představě adresáta, traktáty obsahují také
řadu lidových rčení a obratů (jako frejířek ono přísloví: Co nás mrzí, to se nás
drží, a co je milo nám, to nechce k nám 184r).
Při utváření svého textu měl autor na zřeteli i zvukové kvality svého díla:
v textu můžeme pozorovat záměrné využití rytmu a zvukové shody začátků nebo
konců intonačních úseků nebo slov (drážditeli božími nazváni sú hlaholem
hrozného hromu ohromitedlným 71v) nebo rýmovou shodu na koncích vět
(Osladiž jí, milý Pane, udici tuto, kterúž ji zamítám, nebť vo tvém milosrdenství
nezoufám, ať ji lapě zase tobě dám! 217r).
Nejen svou dialogičností tedy jednotlivá díla sborníku připomínají barvité
divadlo plné velkých vášní, hravosti, humoru. Pojednání se vyznačují citovostí,
afektovaností, snahou o co nejsilnější emocionální působivost, aby byl mravní
apel na vnímatele co nejsilnější.
Grafická stránka rukopisu
Rukopis psali postupně čtyři písaři. Střídali se kdekoli, i uprostřed jednotlivých
pojednání. Jeden písař většinou dopsal celou stránku a nevadilo, že skončil
uprostřed věty, další písař pak pokračoval od začátku nové stránky. Jejich
písmo můžeme rozlišit nejen podle vzhledu jednotlivých grafémů, ale především
podle odlišných písařských zvyklostí:
118