Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

Substantivní frazémy v zrcadle Českého národního korpusu
Kateřina Málková-Křížová
Katedra nederlandistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
Existuje celá řada kritérií, podle kterých je možné frazeologické jednotky
třídit. Přehled základních, nejčastěji užívaných způsobů třídění frazeologických
jednotek (dále jen FJ) uvádí ve své monografii věnované slovenské frazeologii
J. Mlacek (1984, s. 68 – 105) 1 . Jedním z nabízených způsobů klasifikace FJ je
i slovnědruhové třídění, při němž se frazémy přiřazují k jednotlivým slovním
druhům podle svého celkového významu, prakticky podle slovnědruhové platnosti
svého jednoslovného (případně víceslovného) ekvivalentu. Nejvýraznějšími
a početně nejvíce zastoupenými typy jsou podle J. Mlacka (1984, s. 87 – 91)
frazémy slovesné (ujsť hrobárovi z lopaty), příslovečné (do posledného dychu),
substantivní (cestovná horúčka) a adjektivní (chudobný ako kostolná myš).
V některých případech je nicméně obtížné stanovit, kde vede pomyslná hranice
například mezi substantivními frazémy a verbálními frazémy. Pro účely naší
disertační práce nazvané Substantivní frazémy z konfrontačního hlediska (Málková,
2005) jsme proto za samostatné substantivní frazémy považovali ve shodě
s pojetím autorů druhého svazku Slovníku české frazeologie a idiomatiky (1988,
s. 15) ty výrazy, které se mohou vyskytovat ve spojení s nejméně dvěma autosémantickými
nesynonymními slovesy (jinými než být, mít). Při konfrontační
analýze, jež byla součástí disertační práce, nám byla výchozím jazykem čeština,
přičemž jsme se zaměřili na frazeologické jednotky užívané v současné češtině
a ty jsme porovnávali s příslušnými ekvivalenty v němčině a nizozemštině.
Sledované frazémy byly vyexcerpovány jednak z druhého svazku Slovníku
české frazeologie a idiomatiky (1988; dále jen SČFI 2) a Dodatků k II. svazku
SČFI Výrazy neslovesné (SČFI 3/2, 1994, s. 633 – 634), jednak ze slovníku
Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 (1998), z lexikonu Pojmenování
zvířat v české a německé frazeologii a idiomatice (2000) a některých novějších
časopiseckých článků a studií (např. Mlacek, 1999; Janovec, 2001). Celkově
bylo zaznamenáno přibližně 2700 FJ, které bylo možné označit za substantivní
frazémy. Protože mezi vyexcerpovanými frazémy se podle našeho jazykového
povědomí vyskytovalo příliš mnoho frazémů v dnešní době již zastaralých,
rozhodli jsme se pro účely naší disertační práce ověřit míru jejich užívání v textech
Českého národního korpusu, konkrétně v korpusu SYN2000 2 .
1
J. Mlacek (1984) sice přikládá nejdůležitější význam sémantické klasifikaci frazémů,
podrobně však charakterizuje rovněž třídění konstrukční, slovnědruhové, stylistické,
kombinované, podle funkce FJ, podle původu FJ, podle vztahu ke spisovnému jazyku,
podle vzniku a podle vztahu mezi ustáleností a variantností.
2
V době, kdy byla prováděna frekvenční analýza vyexcerpovaných substantivních
frazémů, nebyl ještě dostupný korpus FSC2000, který vychází z korpusu SYN2000
344