Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

2.1.3 Další přípisky
2.1.3.1 V třeboňském svazku
Vedle těchto přípisků jsme při prohlídce rukopisu zaznamenali i několik dalších
vpisků, které se sice nevztahují přímo k textu a nejsou tedy z lingvistického
hlediska relevantní, nicméně vypovídají svým specifickým způsobem o dalších
osudech této Bible. 21
Nejstaršími z nich jsou dva zápisky signované M. Janem Husem, v nichž
komentuje dvě konkrétní místa z Nového zákona (Mt 3,4 a Mt 5,18). Jan Hus byl
blízkým přítelem mincmistra Petra Zmrzlíka ze Svojšína (†1421), objednavatele
Bible litoměřicko-třeboňské a při některé z jeho častých návštěv v Zmrzlíkově
pražském domě – kde mj. proběhlo známé „hádání“ u Zmrzlíků mezi jednotlivými
husitskými křídly –, mohly být případně pořízeny i Husovy zápisy. 22
Později vlastnila třeboňský svazek šlechtická rodina Hozlauerů z Hozlau.
Jedna z větví této staré šlechtické rodiny byla majitelem jihočeského panství
Dobronice v Jižních Čechách a právě na dobronický zámek byl převezen i třeboňský
svazek Bible litoměřicko-třeboňské. O tom svědčí dva přípisky domácího
učitele dětí hraběte Hozlauera, který dva roky po sobě (roku 1553 a 1554) zaznamenal
o tomto svém působení do Bible svůj zápis. 23
Pozdější osudy třeboňského svazku naznačují úmrtní zápisky rodiny Hozlauerů
a následně rodiny Mitrovských, do jejichž majetku se tento svazek dostal v 80. letech
16. století jako součást věna Barbory z Hozlau (provdané za Jana ml. Vratislava
z Mitrovic). V pražském archivu Mitrovských byl tento svazek ještě roku 1818
(tehdy byl nazýván Slovanským svazkem 24 ). Do místa svého současného umístění
se dostal patrně zásluhou hraběte Jana Adolfa II. ze Schwarzenberka (1799-1888),
jehož rodina tento svazek během 19. století od Mitrovských získala.
2.1.3.2 V litoměřických svazcích
V případě litoměřických svazků jsou podobné záznamy mnohem skromnější
a ani z jiných míst se o jejich osudech mnoho nedozvídáme. Za nejstarší
21
O většině z nich se už zmiňoval i Vladimír Kyas a J. Pečírková (zejm. V. Kyas,
1997 a J. Pečírková, 2003).
22
O autentičnosti Husových záznamů se vedly spory. Josef Jireček např. z těchto
zápisů usuzoval, že celá Bible byla psána s přispěním Husovým a písař BiblLitTřeb jeho
poznámky rovnou do textu zaznamenával (Srov. J. Jireček, 1877, s. 625). Jak naznačilo
provedené srovnání, velmi pravděpodobně byly zápisky provedeny písařem, který byl
autorem i několika dalších úprav (spadajících do skupiny tzv. mladší ruky). Zdá se tedy,
že se nebude jednat o ruku samotného Husa (příp. by i tyto další úpravy musely být
považovány za jeho vlastní).
23
Srov. např.: „Léta od narození syna Božého MDLIIII Já Mateáš litoměřický z Hradce
Jindřichova toho času učitel dítek na Dobronicích sem byl. Samému věčnému Pánu Bohu
budiž chvála tvé milosti vzdávána Amen.“ (BiblLitTřebT f. 78v); další záznam na f. 210r
a pravděpodobně i nedokončený zápis na 81v.
24
O jejím pražském umístění hovoří ještě J. Jireček ve svém rozboru o českém překladu
z roku 1864 (J. Jireček, 1864, s. 139).
472